Kliknutím zvětšíte
„Lákalo mě bojovat o titul a o Evropu, ale jako hráč a ne jako divák. Raději jsem se tedy rozhodl pro hostování. A Bohemians pro mě byli ideální volbou,“ přiznává pětadvacetiletý bek před zápasem v Plzni, ve kterém chce uspět a tím pomoct oběma klubům.
Lukáši, jak jste v Ďolíčku strávili reprezentační přestávku?
Trenér chtěl, abychom si odpočinuli od zápasového stresu. Začátek jsme měli na pohodu, abychom se zasmáli a ke konci týdne pak už trénovali více, zahráli si také přátelák s Vlašimí. Přestávka tedy splnila všechno, co měla. Mohli jsme si totiž odpočinout i potrénovat a navíc jsme dostali volný víkend, kdy člověk mohl úplně vypnout hlavu.
Mluvil jste o zasmání se… Bohemka vybojovala před pauzou ve čtyřech zápasech sedm bodů, takže důvodů k úsměvům bylo určitě více než na začátku jara, že?
Samozřejmě. Je znát, když se podaří uhrát nějaké body. Mohlo jich být devět a ne sedm, poslední zápas s Opavou jsme si doma přáli vyhrát, ale víme, v jaké jsme situaci, a tedy určitě bereme i těch sedm. Je to pro nás odrazový můstek, takový polštář, protože teď to nebude jednoduché, máme náročný los.
Těsně před úvodním jarním zápasem jste vypadl kvůli nemoci, jak náročné bylo sledovat bodové trápení spoluhráčů na hřišti?
Nejhorší bylo, že jsem odtrénoval celou přípravu, věděl, že budu hrát a byl v psychické pohodě, ale onemocněl jsem a vylízával se z toho tři týdny. To mě trochu srazilo dolů, ale jsem rád, že už jsem naskočil a povedlo se udělat pár bodů. Doufám, že teď už odehraji všechno a Bohemce pomohu k ještě více bodům.
Bylo pro vás lepší odejít na hostování do Bohemky než vysedávat na lavičce nebo na tribuně ve Slavii, která ale hraje o titul a je stále v pohárové Evropě?
Tušil jsem, že ve Slavii hrát nebudu. Dostal jsem to najevo a nechtěl v té situaci pokračovat. Mohl jsem zůstat. Slavia bude na 99 procent slavit titul, zažil bych Evropskou ligu, Sevillu, Chelsea, ale jako divák jsem to zažívat nechtěl. Chtěl jsem hrát někde, kde budu mít dobrý pocit, a bude o mě zájem.
Navíc se do Slavie na letní přípravu vrátíte s herní vytížeností…
Přesně tak. Nebude to tak, že jsem rok nehrál. Půl roku zápasového vytížení je k nezaplacení. Mohu začít přípravu s tím, že se o místo porvu. Ale uvidíme, jak všechno bude. Nechci nic plánovat a vše beru tak, jak to přijde. S tím, že se snažím dělat maximum. Když mě Slavia bude chtít zpět, budu rád, když ne, budu muset zvažovat jiné možnosti. Jako mladší jsem byl nervózní z toho, co bude za měsíc. Teď vím, že některé věci neovlivním.
Co říkáte na jarní jízdu slávistů ligou i Evropou?
Pozorně sleduji každý zápas. Kromě zápasu s Plzní jsou v lize stoprocentní. Vyhrávají a zvládají zápasy ve vysokém tempu. Klobouk dolů před nimi. Nezaleknou se ani týmů, jako je Sevilla. Po této sezoně se spousta z nich dokáže vyšvihnout do velkých klubů. A to je dobře pro Slavii i celý český fotbal.
O Bohemce se říká, že je rodinný klub. Byl přechod z Edenu do Ďolíčku jako do jiného světa?
Věděl jsem, do čeho jdu. Jsem z Liberce, který je také rodinné bázi. Ale hodně mě překvapilo, jak až moc je to v Bohemce rodinné. Klub dělá pár lidí, majitel za námi přijde na trénink, povídá si s námi, žije s kabinou. To na mě má pozitivní vliv. Člověk se totiž v týmu cítí chtěný a ví, že každý neúspěch mu nedá hlavu na špalek. Chtějí poznat hráče jako osobnost, cítíte důvěru a baví se s vámi lidsky. V Bohemce je vše postavené na osobním kontaktu a to se mi hodně líbí.
Teď vás čeká Plzeň, která dvakrát za sebou prohrála. S čím na západ Čech pojedete?
Jestli chce Plzeň ještě pomýšlet na první místo, ale i na uchránění druhého, musí nás porazit za každou cenu. Toho bychom mohli využít. Budou pod tlakem, protože musí vyhrát, když přijede Bohemka, co hraje o záchranu. Tyhle zápasy umíme a dokážeme překvapit. Nikde není psáno, že Plzeň nemůže prohrát potřetí za sebou. Jedeme s pokorou, víme, že jsme proti Plzni outsiderem, ale nemá cenu někam jezdit s tím, že prohrajete. Chci si něco odvézt a tím pomoct Bohemce k záchraně a Slavii k titulu. Od toho zápasu bychom se mohli odrazit a klukům by to mohlo prospět. Máme totiž hrozně šikovné mladé hráče, kterým ale chybí vyhranost a herní sebevědomí. Získat něco v Plzni, pomůže nám to všem.
Navíc máte těžký los. Po Plzni vás čeká Boleslav, Teplice a Jablonec.
Nemůžeme si vybírat. Týmy v tabulce okolo nás jsme už měli, teď nás čekají tihle soupeři a musíme prostě porážet je. Dostat se do prostřední skupiny je ještě hratelné. Los je těžký, ale nesmíme si to připouštět. Bez bodů prostě nemůžeme v první lize zůstat.
Po změně systému sice sestupuje pouze jeden tým, ale další dva čeká baráž. Cítíte, že nikdo nechce nic vypustit a všichni jdou do zápasů na maximum?
Kdyby se hrálo ve starém systému, tak jsme skoro zachránění. Bývalo často dopředu jasno, kdo pět kol před koncem sestoupí, ale teď je v tom pořád namočeno hodně klubů. Dostat se do prostřední skupiny znamená mít relativně úspěšnou sezonu. Pro diváka je to hodně zajímavé. A pro týmy také, pořád je totiž o co hrát a nikdo nic poslední dvě tři kola nebude vypouštět.
83
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
