„Výsledek je špatný,“ řekl v nočním Charkově po úterním zápase Ligy národů kouč Jaroslav Šilhavý.

Bylo to tak. Tým padl s domácími Ukrajinci 0:1 a přišel o naději na první místo v základní skupině této nové soutěže.

David Pavelka (vpravo) proti Ukrajině.
David Pavelka o reprezentaci: Tvoří se dobrý tým, všichni věříme

Jenže nový trenér také doplnil: „Nebáli jsme se, chtěli balon, vytvářeli si šance. Proti takovému soupeři se skvělými individualitami jsme odvedli velmi dobrý výkon.“ Zase měl recht.

Slovensko vs. Ukrajina

To je v tuto chvíli zásadnější než výsledek. Národní mužstvo totiž v minulých měsících padalo ke dnu. Nemělo herní tvář, na trávníku panovala anarchie. Mimo hřiště se vyhrotil vztah mezi fotbalisty a nyní už bývalým koučem Karlem Jarolímem.

Nyní má za sebou dva zápasy pod novým vedením. Výhru 2:1 na Slovensku a porážku 0:1 na Ukrajině. Oba duely přesto byly zajímavé: První taktickou proměnou, vyspělostí, efektivitou a výhrou. Druhý mnohem lepším projevem. Rychlostí, šancemi, ano i sebevědomím.

„Jen nám chyběla efektivita,“ posteskl si Šilhavý. Je to tak, mužstvo mohlo dát klidně pět branek. Pak by bralo vítězství. „Výkon na Ukrajině byl lepší než na Slovensku,“ glosoval trenér.

Ukrajina - Česko: Ruslan Malinovskij a Theo Gebre Selassie
Zlepšený výkon na body nestačil. Češi prohráli na Ukrajině 0:1

Tento fakt byl důsledkem změn, které nastolil. Především s hráči začal komunikovat. „Předtím jsem jen dostal na klub pozvánku a přijel na sraz,“ popsal gólman Tomáš Koubek. „Teď se ozval trenér brankářů, kondiční kouč, spolupracují i s kolegy v mém klubu,“ řekl hráč francouzského Rennes.

Převrat se potvrdil i na hřišti. Teď jde o to, aby nešlo jen o efekt nového trenéra. „Šlo jen o dva zápasy,“ varoval záložník Jakub Jankto.

Zda to tak je (nebo není) ukážou dva listopadové duely: se Slovenskem a v Polsku.

Slovenský trenér Ján Kozák.
Řádili po Česku? Slovenský kouč prý rezignoval kvůli večírku

GLOSA JIŘÍHO FEJGLA: Jarolímovi přímo na solar
Toho sebevědomého chlapa to asi neničí, dál si pojede svoje. Ale je to tak: Zápasy se Slovenskem a Ukrajinou byly obžalobou práce Karla Jarolíma, ještě před měsícem trenéra fotbalové reprezentace.

Zatímco za Jarolíma tým předváděl fotbal bez zápalu, soudržnosti, nový kouč Jaroslav Šilhavý dokázal proměnit tvář ostře sledovaného souboru za devět dnů za jediný sraz.

V rámci časových možností propracoval taktiku. „Byli jsme kompaktnější,“ říkal gólman Tomáš Vaclík. Myslel tím na hřišti, hráči znali své úkoly, plnili je, jejich role na sebe navazovaly. To je důležité, ale zásadnější byla ještě jiná „kompaktnost“. Mančaft spolu žil. Na hřišti, na hotelu, v kabině. Za minulého kouče to bylo jinak.

Bylo to vidět i zvenku. Hráči se navíc změnou netajili, pochvalovali si ji. To je pro Jarolíma rána na solar.