V neděli se pod Ještědem představí osmá Zbrojovka.

Co se děje s Libercem, který se po bídném podzimu dál utápí v krizi?

Těžko říct, nedaří se nám vůbec nic. Mysleli jsme si, že půjdeme nahoru a nebudeme se dívat pod sebe, ale teď se díváme jen nad sebe, protože jsme poslední.

Nezabrala zatím ani trenérská změna, když Jiřího Kotrbu s Josefem Csaplárem vystřídal David Vavruška…

Změna trenéra je vždy impulz, každý kouč má své tréninky, motivační věci. Zatím nám sice změna moc nepomohla, ale doufám, že se to jedním zápase zlomí. Nejlépe hned s Brnem.

Považujete Zbrojovku za vhodného soupeře k nastartování?

Nevím, jestli jde zrovna o ideálního soupeře. Brno je v pohodě, podle mě už se zachránilo, nemusí za každou cenu vyhrát, takže bude hrát zezadu. Musíme dobývat, což bude složité, protože Brno má dobrou obrannou fázi.

Stále pro vás zápasy proti bývalému klubu znamenají větší motivaci?

Zbrojovku pořád sleduji, navíc se můj brácha Kuba dostal do áčka, i když zamířil na hostování. Pořád jej beru jako moje Brno, kde jsem začal s velkým fotbalem, i když bych mu rád konečně dal gól.

Volal jste si s bývalými spoluhráči před zápasem?

Pořád jsem v kontaktu s Vencou Hladkým, ale teď mě v naší situaci nepopichuje. S ostatníma klukama se vidíme, jen když přijedu do Brna a někam zajdeme. Někdy přijede i Luďa Pernica z Jablonce.

Ve středu jste s Libercem prohráli pohárové čtvrtfinále v Třinci 1:3. Nabourala vám porážka ještě víc sebevědomí před důležitým zápasem s Brnem?

Podělali jsme to. Byla to další facka a jedna z těch největších. Doufám, že už poslední.

Jak momentálně vypadá nálada v liberecké kabině?

Každý den se mění. Občas se pohádáme, občas je tam ticho jako v hrobě. Ale k fotbalu patří, abychom si vyříkali chyby a povzbudili se za věci, které děláme dobře. Od toho se potřebujeme odrazit.