Měl tak velkou zásluhu na domácí výhře 2:0 se Slováckem v sedmém kole nejvyšší české soutěže. „Vrátil jsem se k jednomu rituálu, který zafungoval," říkal sedmadvacetiletý forvard po duelu tajemně.

Co pro vás první trefa v brněnském dresu znamenala?

Byla pro mě ohromně důležitá. Potřeboval jsem nějaký haluzový gól a naštěstí se ke mně odrazil balon, který jsem uklidil do prázdné brány.

Vaší první trefě předcházela teč obránce Slovácka, kterou gólman Heča vyrazil. Balon pak doputoval k vám. Jak jste situaci viděl?

Ani pořádně nevím, co se přihodilo. Bylo to hrozně rychlé. Míč se ke mně odrazil, stál jsem na správném místě. Uklidil jsem to do prázdné brány, jednoduchý gól. To je někdy potřeba.

V první půli jste měl o poznání pohlednější akci. Vaši střelu však Heča vyrazil…

Snažil jsem se mířit na vzdálenější tyč. Jenže po zápase mi Heča říkal, že s tím počítal. O to měl zákrok jednodušší.

Ve čtvrtek jste říkal, že pevně v prolomení střelecké smůly pevně věříte. To říká každý. Bylo to tak opravdu?

Už jsem měl v hlavě, že mi to tam nepadá. Ale byl bych hloupý, pokud bych nedoufal, že se konečně trefím. V zásah jsem věřil v každém duelu. Vyšlo mi to až v sedmém kole. Důležité je, že moje trefy znamenaly výhru. Obrana zahrála proti Slovácku fantasticky.

Ze začátku utkání jste přitom vypadali dost ustrašeně a soupeř vás jasně přehrával.

Potřebovali jsme nutně výhru, proto jsme možná byli trochu nervózní. Ale popasovali jsme se s tím dobře. Po patnácti minutách si hra sedla a pak už jsme hráli líp. Slovácko nemělo prakticky žádné šance.

Mohli jste vyhrát i vyšším rozdílem…

2:0 stačí. Doufám, že jsme si to nechali na další zápasy. I kdybychom vyhráli 1:0, tak to bude hodně důležité.

Změnil jste něco před vaším šťastným střetnutím?

Něco jo, ale to nemůžu říct.

Prozraďte. Co vám pomohlo?

Podobný rituál jsem dělal v přípravě, ale v ostrém zápase na to nebyl do soboty čas. Vrátil jsem se k němu až před Slováckem a zafungoval. Jde o moji osobní věc, víc neřeknu. (smích)