Ligový nováček se po domácí porážce o trochu víc namočil do záchranářských lapálií, i proto věčnému vtipálkovi nebylo do smíchu. „Můžeme se zachránit jedině tím, že budeme zvládat domácí zápasy. To se zase nepodařilo. Každé ztracené utkání nás může vzdálit od týmů, s kterými bojujeme na spodku tabulky. Nechci, abychom to na konci neměli ve svých rukou,“strachoval se Švancara.

Slovácko přitom do domácího zápasu vstoupilo nebojácně, zatlačilo Brňany a mohlo i vést. „Sám jsem byl překvapený, jak ofenzivně jsme začali. Vcucli jsme se do utkání. Každý chtěl dát gól, jenže se to nepovedlo. V první půlce se lámal chleba,“ měl jasno.

Švancara byl vidět hned od začátku a na levé straně motal hlavu brněnskému obránci Jílkovi. Ve 3. se po zákroku na něj domácí vehementně dožadovali penalty. „Byla milionprocentní. Z mého pohledu naprosto jasná. Dostal jsem kopanec do břicha. Viděl jsem ji jako jednu ze situací, které mohly ovlivnit zápas. Je to věčný boj s rozhodčími,“ kroutil hlavou Švancara.

„Ve druhé půlce už jsme hráli v křeči,“ uvědomoval si hračička, který načal sezonu výtečně. Bavil fanoušky skvělými fotbalovými kousky a pálil jeden gól za druhým. Jenže po šestizápasovém podzimním distanci se střelecky trápí. „Už jsem nad tím přemýšlel. Co se týče zápasu s Brnem, v první půlce to šlo dobře. Dávali jsme si balon s Alešem Urbánkem a Venca Ondřejka dobře nabíhal. Jenže jsme z toho nic nevytěžili,“ mrzelo Švancaru. „Možná bych se měl víc tlačit do zakončení, místo centru třeba vystřelit,“ dodával.

Fandové Slovácka si v mrazivém počasí ani jednou nezakřičeli gól a v houfech opouštěli stadion ještě před koncem zápasu.

„Mráz jsem ani moc nevnímal. Ale i z tohoto pohledu mě prohra mrzí kvůli lidem. Škoda, že jsme je nezahřáli brankou,“ posteskl si Švancara.

O tom, že se Uherské Hradiště udrží v první lize, však nepochybuje.„Jsem pozitivní člověk. Věřím, že to zvládneme. Musíme být agresivnější v obou pokutových územích,“ nabídl jedno z možných zlepšení.