Druhý celek slovinské ligy se dokonce může stát soupeřem Jablonce ve druhém předkole Evropské ligy, pokud je los svede dohromady. „Absolvoval jsem tam testy a trenérovi jsem se líbil. Jenže zatím nevěděl, zda bude v klubu pokračovat. Do čtrnácti dnů snad bude všechno vyřešené,“ uvažuje o angažmá v alpském státě Schneider.

Přitom Slovinsko nepatří k běžným zastávkám českých fotbalistů. „Zemi neřeším, na první pohled byla krásná a civilizovaná. Pobýval jsem v nádherném městečku v horách, jela by se mnou i přítelkyně, takže vzdálenost od domova mě netrápí,“ popisuje čtyřiadvacetiletý záložník.

Lákavá je také vidina evropských pohárů, přitom na jaře nastupuje Schneider až ve čtvrté nejvyšší české soutěži za Spartu Brno. „Proto beru Domžale jako číslo jedna. Tamní liga je kvalitní, s týmem jsem sehrál modelový zápas, vyměnili jsme si spoustu přihrávek, žádné nakopávání, což mi sedí,“ přidává další devízu.

Když nevyjde slovinský směr, možná se otočí na jih za ještě větší exotikou. „Začátkem července vyrážím na čtrnáct dní na Maltu, kde vyzkouším několik klubů. Ale nejlepší bude, když do té doby bude mé angažmá už vyřešené,“ upřednostňuje přece jen Domžale.

Na testy jej pozval také druholigový Sokolov, jenže přesun na území České republiky mu musí posvětit Zbrojovka, kde je stále registrovaný. Před půl rokem se tam vyvázal ze smlouvy. „Do zahraničí můžu zadarmo, ale věřím, že po změnách ve vedení už nebude problematická ani dohoda s Brnem. Kdyby přišla nabídka, rád bych se i vrátil a popral o místo, protože jsem Brňák. Nikdo se neozval,“ mrzí Schneidera, který v první lize odehrál třináct duelů.

Teď před ním zůstávají poslední dva za Spartu Brno. „Stačí nám bod k záchraně a snad ho uhrajeme už proti Napajedlům. Jsem rád, že mi Sparta umožnila nastupovat pravidelně devadesát minut. A v divizi jsem si zaběhal víc než ve vyšších soutěžích,“ směje se středopolař.