Co vás přimělo k podání kandidatury?

Do poslední chvíle jsem o tom nebyl úplně přesvědčený, nicméně mě oslovili lidé, kterých si vážím, ve fotbale pracují na vysoké úrovni a něco dokázali. Není jim lhostejné, jak se fotbal dělá, mají vizi, že něco dokážou, proto mě oslovili. Chci ve fotbale něco změnit a další důvod byl ten, že jsem nechtěl zklamat lidi, kteří mi důvěřují.

Prozradíte, kdo vám vyjádřil podporu?

Stojí za mnou některé prvoligové kluby, jejichž podporu mám i písemně, jinak bych si netroufal ani říct, že mě podporují. Ačkoli jsou to lidé, se kterými můžeme fungovat tak, že když si podáme ruku a řekneme, že něco platí, tak to platí. Chtějí, aby volby proběhly demokratickým způsobem a kluby na Moravě měly nějakou alternativu. Podporují mě i kluby Moravskoslezské fotbalové ligy. Chceme spojit všechny síly na Moravě, abychom všichni táhli za jeden provaz, nesnažili se nikoho rozdělovat, ale dávat je dohromady. To je náš cíl.

Fotbal prochází výraznou obrodou, jaké názory jsou vám nejbližší?

Lidi by se měli bavit všichni společně. Mám svou hlavu jako všichni kolegové, každý chce přinést něco nového, dobrého, každý má svůj pohled na věc, tak to bývá. Je důležité, abychom si dokázali sednout a hledat cesty, jakými chceme dosáhnout strategických cílů, které si dokážeme dobře nadefinovat. Nelze fungovat na principu, že si řekneme, co budeme dělat, nikdo to nekontroluje. Moje rozhodnutí padlo ve středu, neměl jsem zatím možnost víc mluvit o programech.

Takže se k nikomu nekloníte?

Nechci se proti nikomu vyhraňovat. Když se budeme bavit, kdo má jakou vizi, určitě dojdeme k většímu souznění s některým z kandidátů, s jiným naopak k menšímu. Tohle jsem zatím opravdu neměl příležitost víc rozebrat. Vím, jak chci směřovat pomoc fotbalu v oblasti řízení, managementu, marketingu, lidských zdrojů. Když má někdo chuť pracovat a také kompetence, něco umí a má svůj názor, pak musíme hledat společnou řeč. Fotbal nemůže být o tom, zda je někdo Petr nebo Pavel, ale o snaze dospět ke stanoveným cílům.

Vaše kandidatura nezávisí na tom, jak dopadnou volby na valné hromadě?

To samozřejmě neřeším. Cítím podporu od víc než jednoho z případných místopředsedů za Moravu. Je tu víc lidí, kteří by se mnou rádi spolupracovali.

Předsedu Řídící komise pro Moravu volí zástupci pěti krajů, třinácti oddílů Moravskoslezské fotbalové ligy a čtrnácti divizních klubů. Jak vnímáte svou šanci?

Nepřišel jsem zatím se všemi tolik do styku, takže moje startovní čára v téhle oblasti není úplně nejlepší, ovšem zájem osobností byl takový, že jsem se do tohoto podniku pustil. Člověk může prohrát, ale se vztyčenou hlavou a čestně.

Dlouholetým předsedou Řídící komise pro Moravu je Pavel Nezval, který proti vám bude stát na nadcházející valné hromadě. Jaký to je soupeř?

Párkrát jsme se potkali a mluvili spolu, ale nechci hodnotit jiné kandidáty, to vůbec není smyslem mého rozhodnutí. Chci se dívat do budoucna, věnovat se práci, kterou můžeme fotbal rozvíjet a posouvat dál. Vůbec nevnímám volbu, že to je boj dvou osob, ale aby oddíly měly možnost si vybrat, která filozofie jim je bližší, kdo má podle nich třeba lepší kompetence. Hovořil jsem se zástupci klubů první ligy a Moravskoslezské fotbalové ligy, které mi vyjádřily podporu, s ostatními chci hovořit a snad k tomu dostanu příležitost. Chci předat, co umím, to je celé. Když bude soupeř lepší, tak vyhraje.

Kdo je Oldřich Racek?
narozen: 4. prosince 1978 v Brně
povolání: proděkan pro strategii a rozvoj na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně
Fotbalové funkce:
jeden rok sekretář MěFS Brno
místopředseda komise rozhodčích JmKFS (2014–2016)
člen komise rozhodčích Řídící komise pro Moravu FAČR (2015–2016)
předseda komise rozhodčích Řídící komise pro Moravu (2016–2018)
36 prvoligových utkání v pozici hlavního rozhodčího
okolo sta utkání jako delegát v profesionálních soutěžích
lektor pravidel fotbalu 2015
instruktor rozhodčích
bývalý fotbalový trenér

Na podzim se vaše jméno objevilo ve spojitosti s bývalým sudím Robertem Hájkem, který byl obviněn v úplatkářské aféře kolem Romana Berbra. Co na to říkáte?

Ano, to máte pravdu. Bylo to v souvislosti s navrhnutím mé osoby jako člena do ligové komise rozhodčích FAČR. Tato nabídka přišla v jeden den a hned ten následující, než jsem se stačil k této nabídce vůbec vyjádřit, jsem se v tisku dočetl, že jsem Berbrův šíbr, nadstandardně jsem obsazoval Roberta Hájka v soutěžích Moravy a že mám být navíc kandidátem do komise rozhodčích FAČR, nikoli jen jako řádný člen, ale už jako její předseda. Vnímal jsem to jako nutné rozvíření vod kolem mé osoby a vytvoření záměrného mého spojení s panem Berbrem, které se někomu náramně hodilo.

Ovšem s Hájkem se znáte.

Známe dvacet let, byli jsme oba rozhodčí. Musím se však ohradit vůči tomu, že jsem proberbrovec či Berbrův šíbr, neboť jsem už rok před uveřejněním téhle kauzy byl společně s Ondrou Pelikánem vyřazen z ligových soutěží, já jako delegát, Ondra jako rozhodčí. Žádných přehmatů na ligových trávnících jsme se nedopustili, takže bylo překvapení pro všechny, a tomu je dodnes, že zrovna my dva jsme skončili. Předpokládám, že pokud by mé vazby byly s panem Berbrem natolik blízké, jak zdroj uváděl, takový konec by minimálně mě určitě nepotkal a spíš bych očekával kariérní růst.

Některý funkcionáři vám ovšem vytýkali, že jste jako předseda komise rozhodčích moravských soutěží až příliš často Hájka delegoval.

Obsazování rozhodčích vždy mělo svou proceduru, kterou jsme všichni dodržovali. Obsazení jsem připravil, kolegové v komisi ho schválili a bylo víc než dva týdny vyvěšené. Pokud by tedy měl některý člen z komise rozhodčích nebo případně z vedení Řídící komise pro Moravu pochybnosti nad delegováním jakéhokoli rozhodčího, mohl kdykoli vznést námitku či zmínku o jeho výměně, nedelegování. Dodnes mám ve svém počítači rozpisy zápasů, takže není problém spočítat, kolik jich jakýkoli rozhodčí odřídil. Robert patřil jako i několik dalších jeho kolegů ke zkušeným rozhodčím a nejenom on dostával velkou porci zápasů. Je jen zase otázka, proč se řešilo jeho jméno ve spojení s tím mým. Mým cílem při obsazování bylo, aby utkání řídili ti nejkvalitnější, co máme, a mladí se vedle nich učili. To byla naše filozofie, kterou jsme se snažili dodržet, na tom nevidím nic nestandardního. Mrzelo mě, že se něco takové použilo, na druhou stranu znovu říkám, že při předvolebním klání nechci nic podobného používat, ani se k tomu vracet. Nemám potřebu se před nikým obhajovat.

Jste připravený, že se proti vaší kandidatuře postaví řada kritiků a pokusí se vás třeba očernit?

To byl samozřejmě jeden z faktorů, který hrál významnou roli v rozhodování, jestli mám, nebo nemám kandidovat. Skutečně jsem nechtěl některé lidi zklamat a na druhou stranu jsem si řekl, že s takovou podporou nemůže člověk pořád strkat hlavu do písku. Mohl jsem říct ne a žít si v klidu, aby mě nezastavovali lidi na ulici, kteří se ptají, s kým se kamarádím. Nicméně si myslím, že mám fotbalu co dát. Jsem schopný s každým spolupracovat, nikomu jsem záměrně neublížil. Dokážu s lidmi vycházet, komunikovat, hledat společný konsenzus a snažit se o to, aby se fotbal vrátil mezi nejpopulárnější sporty u nás nejen ve sportovní oblasti. Práce je hodně a ani možnosti komunikací, které dnes existují, nejsou úplně využité. Je potřeba pracovat ve všech oblastech.

Můžete být konkrétní?

Mám na mysli také vzdělávání, chci pomáhat klubům, protože cítím, že v oblasti manažerského řízení má fotbal nedostatky. Nejsou vytyčené strategické cíle, čeho chceme dosáhnout. Cíle jsou měřitelné a můžeme si říct, že tohle se povedlo, takový způsobem jsme to zvládli, tohle jsme nezvládli, nenastavili dobře. Taky kde se chceme zlepšovat, že určitá oblast byla hodně opomíjená. Sporty, které na to přišly, prostě rostou.

Čím hodláte kluby zaujmout?

Chci co nejvíc komunikovat, aby se lidé spojovali, abychom si dokázali pomoct, hledali zdroje i třeba mimo fotbal. Komunikaci dovnitř i ven je potřeba zlepšit, v dnešní době představují gró sociální sítě, přitom nestojí tolik peněz. Lidi jen musí najít čas, prostor a chuť propagovat sport a mládež. Tohle jsou základní body. Byl bych rád, kdyby se pokračovalo v dalším vzdělávání trenérském, rozhodčích, manažerském, kde opravdu vidím možnosti, jak se posouvat dál.

Proč si myslíte, že jste pro Moravu správná osoba?

Ve fotbale jsem prošel všemi oblastmi od hráče, přes sekretáře Městského fotbalového svazu Brno, trenéra, rozhodčího, delegáta. Nejsem spjatý s žádným klubem, proto jsem nezávislý. Dá se říct, že fotbal znám ze všech pohledů a vnímám ho jako celek. Vzhledem k tomu, že přednáším v oblasti managementu a marketingu sportu, také spolupracuji s dalšími sportovními svazy, celkově vnímám, že fotbal nemůže ustrnout na tom, co bývalo, dejme tomu do roku 1989.

Myslíte tím, že fotbal potřebuje držet krok s moderní dobou?

Přesně. Děti dřív neměly žádnou alternativu, všechno bylo jednodušší, teď mají spoustu možností a musíme dělat všechno proto, aby fotbal hrálo co nejvíc lidí a udrželi jsme je u sportu. V tomhle potřebujeme nastavit komunikační kanály jak dovnitř, tak ven, aby se fotbal posunul tam, kam patří. Je to nejpopulárnější sport nejen u nás a v uvozovkách k němu taky vede nejjednodušší cesta, vždyť dřív bylo hřiště v každé vesnici. Někde dnes chátrají, což je škoda.

V současné době koronavirové pandemie ovšem fotbal stejně jako jiné sporty stagnuje…

V tom vidím i společenský přesah fotbalu, protože zdatnost dětí za dobu covidu poklesla, což dokazují studie. Fotbal se musí taky znovu nastartovat, protože lidé přestali trénovat, někteří přijdou na to, že to bude náročné i pro zdraví, musíme správně nastavit tréninkový proces a vrátit lidi na stadiony při dodržování bezpečnostních opatření. Přivést děti zpátky k fotbalu a vrátit jej na úroveň před koronavirovou dobou je jeden ze zásadních bodů, který před námi stojí.

Opatření se pomalu rozvolňují, takže se fotbal zase vrátí mezi tradiční víkendové události?

V současné době může mít fotbal významný socializační faktor pro obyvatele na vesnicích, kde se sejdou, podívají se na své hráče, chtějí mít pěkné prostředí, což je určitě další bod. Nemůžeme usnout na vavřínech, musíme zlepšovat prostředí, aby lidi chodili za zábavou, která je super pro všechny, aby měli radost, že se podívají na děti, sportují i dospělí. Celá rodina si vedle hřiště může pohrát a je z toho pěkně strávené odpoledne.