Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Pokud naváže na své poslední vystoupení ve druhé lize, udělala brněnská Zbrojovka velké terno. Kamerunský fotbalista Dani Chigou se loni s 19 góly stal nejlepším střelcem soutěže a pražské Dukle vystřílel postup. Po návratu z druholigové ruské Astrachaně nasedl v neděli do auta směr půlroční hostování na jihu Moravy. Doprovod mu k odvozu dělal forvard pražské Sparty Leonard Kweuke. „Je to můj nejlepší přítel. Známe se dlouho už z Kamerunu. A myslím, že jsme podobné typy fotbalistů,“ usměje se osmadvacetiletý útočník Chigou.

Co jste předtím věděl o Brně?

Jen od Pavla Vrány, že jde o hezké město. Hrál jsem s ním v Dukle, ale v neděli jsem tu byl poprvé. Do té doby jsem jen projížděl okolo, když jsem jel do Vídně nebo Bratislavy.

Znal jste někoho z kabiny Brna?

Samozřejmě Švancaru, se kterým jsem se jednou setkal v Dukle při turnaji žáků, ceny jsme jim předávali ještě s Michalem Kolomazníkem. Jde o dobrého fotbalistu, který je navíc v Česku hodně populární. V Praze ho lidé měli rádi, když hrál za Žižkov.

Vytvoříte nejlepší útok ve druhé lize?

Vždycky chci být nejlepší a snažím se na hřišti odvádět všechno. Když každý z týmu udělá pro úspěch maximum, budeme dobří. Já se pokusím dávat góly.

Kolik jste si jich na jaro naplánoval?

Tak to vám neřeknu, jde o tajemství. (smích)

Poslední zápas jste odehrál v listopadu. Jste připravený na druholigový start?

Jasně, ale zda nastoupím, nezáleží na mně. Jde o rozhodnutí trenéra.

Věříte si na devadesát minut?

Ano. Když trenér řekne, ať nastoupím, půjdu hrát. Jestli bude chtít, abych zamakal, budu na sobě pracovat.

Co si myslíte o druhé lize před rokem a nyní?

Podle mě byla loni silnější, nyní v ní hraje mnohem víc mladých hráčů.

V Dukle jste podepsal kontrakt na rok a půl. Uvažujete po sezoně nad zahraničním angažmá?

Nemám proč odcházet. Ale v Brně mi přijde zatím všechno v pohodě, takže když bude zájem, klidně zůstanu na Moravě…

Jenže Zbrojovka hraje pouze druhou ligu a navíc stále není jasno o její budoucnosti.

S tím nemám problém. A proč by Brno nemohlo příští rok bojovat o postup? Nic není ztracené, navíc máme před sebou ještě polovinu letošní sezony.

Věříte, že Brno vylepší čtrnáctou pozici?

Umístění neřeším. Když vyhrajeme všechny domácí duely, můžeme se klidně vyšplhat na čtvrté až páté místo.

Proč jste v Astrachani odehrál pouze dva zápasy?

Zpočátku bylo všechno super, jenže pak přišel nový kouč, který si přivedl nové hráče. Řekl mi, že v Rusku je fotbal byznys a pokud chci hrát, musím mu dát polovinu svého platu i s prémiemi. Na to jsem odmítl přistoupit.

Trenér chtěl, abyste mu platil, že nastoupíte?

Přesně. Řekl mi, že jsem dobrý fotbalista a střelec, ale bez placení nehraju. V Rusku se to tak dělá. (úsměv) To jsem za celý život nezažil, takže jsem po dovolené nenastoupil do tréninkového kempu. Nechal jsem si vyplatit dlužné peníze a ihned jsem rozvázal smlouvu. Přemlouvali mě, ať se vrátím, ale tam už nikdy nechci. Jsem profesionál, který v nejvyšších soutěžích nastřílel dvaasedmdesát branek, a ne žádný nováček, který nedal ani deset gólů.

Litujete, že jste do Ruska odcházel?

Už je mi osmadvacet let a chtěl jsem si vydělat nějaké peníze. Dukla mi nenabídla, kolik jsem si představoval, takže jsem zkusil zahraničí. Aspoň mám ponaučení.

Před rokem o vás usilovala Slavia i Jablonec nad Nisou…

Jenže tam mi nabízeli stejný kontrakt jako v Dukle, v Praze jsem měl snad ještě lepší. Proto jsem raději zůstal v Dukle, do konce smlouvy mi scházelo už jen šest měsíců.

Co vás před jedenácti lety přivedlo do Evropy?

Byl jsem s národním týmem do jedenadvaceti let v Kanadě na turnaji francouzsky mluvících zemí. V sedmnácti jsem se stal nejlepším střelcem a tehdy si mě vyhlédl italský celek Ternana. Všechno bylo super a podepsal jsem tam kontrakt. Hrál jsem pouze za béčko, ale když jsem dal v devíti zápasech jedenáct gólů, přišla pozvánka do prvního týmu. Tam jsem nastoupil ke dvěma zápasům, protože za Ternanu dlouho hrál výborný Fabrizio Miccoli, měli opravdu skvělý celek.

Po putování nižšími italskými soutěžemi jste zamířil do Rumunska a Maďarska. Jak jste vnímal změnu?

Mentalita je zcela odlišná, prostě východní Evropa. Sice něco řekli, ale pak to neudělali. Jednou zaplatili, podruhé zase ne. Život byl jinak v pohodě, nikdy jsem neměl problém s lidmi. Lépe jsem se však cítil v maďarském Debrecínu, s nímž jsme vyhráli ligu, Maďarský pohár i Ligový pohár.

Z vašich dalších angažmá sešlo hodně kuriózně…

Měl jsem možnost jít do francouzského Grenoblu, ale tam jsem se až po návratu majitele dozvěděl, že klub nemá možnost získat nového cizince, pouze ho vyměnit za někoho jiného. Přišel jsem o dost času, a když se ozvala nabídka z řeckého Panionisu, zjistil jsem, že jsem ztratil všechny dokumenty. Řešilo se to velmi pomalu, až mi můj manažer řekl, že ideální pro mě bude angažmá v Dukle Praha. Byl jsem tam dva roky a v obou letech jsem se stal nejlepší střelcem, takže dobrá volba.

Schází vám v Evropě něco typicky kamerunského?

Asi nic. Jím všechno, za jedenáct let už jsem se přizpůsobil. Ani počasí mi nevadí, sníh v Česku navíc ani nelze srovnávat s Ruskem. Tam je to mnohem horší. (smích) V Kamerunu jsem byl v prosinci, o dovolené jezdím vždy domů.

V Brně vám dělá průvodce Senegalec Lamine Fall?

Je příjemné, když si promluvím s někým z Afriky. Bavíme se ovšem většinou o týmu a o jeho síle před stávající jarní sezonou. Věřím, že vylepšíme čtrnácté místo.

Daniel Chigou

Narozen: 5.7.1983 v Douale.

Státní příslušnost: Kamerun.

Výška/váha: 185 cm / 80 kg.

Hráčský post: útočník.

Hráčská kariéra: Ternana, Andria, Legnano, Paterno, Lanciano, Sanremese, Giugliano, Nuorese, Farul Constanta, Poiana Campina, Debrecen, Dukla Praha, Volgar-Gazprom Astrachaň.

Bilance ve II. lize: 62 zápasů / 37 gólů.