I na Slovensku stále hraje v útoku. „Kde jinde. Stojím před bránou a spoluhráči mi centrují balon na hlavu. Nohama už to nejde,“ krčí rameny Došek.
Proto ucítil, že je čas definitivně s fotbalem skončit. „Před rokem to ještě šlo, vstřelil jsem asi 22 branek, ale v aktuální sezoně mi to tam moc nepadá. Na Slovensku mají asi menší brány,“ směje se rodák z Karlových Varů.
Na Slovensko se přesunul z rodinných důvodů. „Hrával jsem u nás v nižších soutěžích za Slavoj Koloveč, ale pak se nám narodilo dítě a žena se chtěla vrátit na Slovensko,“ tvrdí Došek.
Změna prostředí je na něm znát. Občas totiž míchá dohromady češtinu a slovenštinu. „Když přijedu do České republiky, mluvím Slovensky a naopak,“ ušklíbne se.
Bývalého hráče Plzně, Slavie nebo Rapidu Vídeň už fotbal neživí. „Nějaké peníze mi dávají, ale pracuju ve firmě majitele klubu. Jezdím s dodávkou a rozvážím zboží,“ líčí Došek.
Sice nebydlí poblíž, ale stále se stýká se svým dvojčetem Lukášem. „Brácha mě nedávno navštívil, trochu přibral, má asi sto pět kilo. Nic nedělá a chrápe, asi šetřil víc než já. Fotbal už nehraje, byl na operaci kolene,“ prohlašuje forvard, který má také tři starty v seniorské reprezentaci.
Na Brno nezapomněl a pozvánka na Kaloudovu rozlučku jej potěšila. Po dlouhé době si znovu zahrál s bývalými spoluhráči. „Některým trochu narostlo bříško, třeba Marovi Heinzovi. Na druhou stranu Patrik Siegl se pořád udržuje, má figuru. Okli (Tomáš Okleštěk – pozn. red.) je furt vysmátý, překvapil mě, že si pořídil dítě. Truska (Jan Trousil) klasicky hraje furt naplno. A Švanci (Petr Švancara) je šoumen, tahle role mu svědčí,“ hlásí Došek na adresu svých kamarádů.
Zároveň zaregistroval sestup Zbrojovky do druhé ligy. „Je to škoda, Brno si nejvyšší soutěž určitě zaslouží,“ míní.
V září oslaví kulaté čtyřicáté narozeniny a možná se do Brna opět vypraví. „Přemýšlíme s klukama ze Slovenska, že někam vyrazíme. Už jsme byli v Plzni, Praze a tentokrát možná pojedeme Brna na pivo a tak,“ culí se.
