„Je to pro mě velká pocta a zodpovědnost, které se ale nebojím,“ povídá ryšavý záložník.


Hráči si vás vybrali za nového kapitána. Čekal jste to?
Vůbec, hodně mě to překvapilo. Ale pro mě se tím nic nemění. Už v minulé sezoně jsem patřil mezi starší hráče, kteří komunikovali s vedením a trenérem. Že vyběhnu s kapitánskou páskou ještě nic neznamená, někdo ji nosit musí. Letos si hráči vybrali mě. Je to pro mě velká pocta a zodpovědnost, které se ale nebojím.

Jaké máte zkušenosti s pozicí kapitána?
Dělal jsem ho skoro ve všech klubech, kde jsem hrál. Už od žákovských kategorií. V Brně mě kluci zvolili dokonce v roce 1997. Někde najdu kapitánskou pásku, opráším ji a zavzpomínám na staré časy.

Po pěti letech jste v této roli vystřídal Jana Trousila. Co na to říkal?
Ještě jsme neměli absolutně čas pobavit se o tom. A ve středu, kdy jsem to plánoval, jsem musel odjet na tiskovku, takže to vyjde až ve čtvrtek po odpoledním tréninku. Slíbil jsem i klukům, že za kapitánství jim zaplatím malé občerstvení do kabiny.

Každý hráč měl při volbě jeden hlas. Komu jste ho dal?
Honzovi Trousilovi.

Tým povedete poprvé v pondělí do úvodního zápasu nového ročníku v Jablonci. Jaká je nálada v kabině před utkáním?
Trochu nervózní, protože ne všichni hráči mají už jistotu základní sestavy. Na nich je trochu vidět nervozita. Těšíme se, že si trochu odpočineme od náročných tréninků, i když pan Večeřa slibuje, že v nich budeme i nadále pokračovat. Až začnou zápasy, toho prostoru už ale nebude tolik.

V prvním kole narazíte na loňského vicemistra Jablonec…
Je pro nás výzvou uspět. Na úvod není lehkého soupeře. Může přijet Ústí, které to zabetonuje a neuděláte nic. Pak budou naštvaní lidi i my. Takhle budeme hrát proti týmu, který hraje výborný kombinační fotbal. My jsme se tomu snažili letos v přípravě také trochu přiblížit.

Jak?
Nastupovali jsme v jiném rozestavení s trochu jinými hráči. Zvýšil se konkurenční boj o fleky, což je pozitivní. Snažíme se hrát víc fotbal, nehrát na náhodu. Chceme věci, které děláme v tréninku, využívat i na hřišti při utkání. V tom je největší změna.

V přípravě se vám dařilo, prohráli jste pouze jednou. Znamená to zlepšení?
Zápasy ukázaly, že věci z tréninku jsme dokázali využít i na hřišti. Góly, které jsme dávali v posledních utkáních, padly po vypracovaných akcích, nebyly náhodné. Jednalo se o kombinační akce, do kterých se zapojilo více lidí.

Pomohlo i to, že hrajete v téměř totožném složení jako v loňském ročníku?
Mužstvo se lépe sehrálo a poznalo. Nevadí, že nepřišli noví hráči. Ti pak potřebují půl roku, aby si zvykli. Změn za poslední rok bylo opravdu hodně a to nikdy nedělá dobrotu. Zlepšila se i nálada v kabině, která je pozitivnější.

Co se stalo za změnu?
Oproti minulé sezoně zavládl v kabině přísnější řád a disciplína. Trochu se pročistil vzduch. Těžko se to vysvětluje, ale je cítit zlepšení. Nechci tím házet vinu na pana Beránka, že to byl špatný trenér. To rozhodně ne. Spíš přístup hráčů ke všemu byl malinko ležérnější. Není možné, aby mančaft, který vyhraje pět zápasů, jich pak pět v řadě zase prohrál. Je to hlavně v hlavách, přístupu a disciplíně hráčů. Trenér Večeřa je na všechno pedant. Já jsem to přivítal, protože atmosféra se tím zlepšila. Bylo to vidět i v přístupu všech hráčů k tréninku.

Nový kouč tedy pomohl více srovnat hráče?
Nedělat žádnou dřinu je česká povaha. Fotbalisté jsou na tom stejně jako všechny jiné profese. Pokud vám někdo dovolí trochu si vydechnout, tak toho každý využije a udělá to. Potom je to ale poznat ve výsledcích na hřišti. Večeřa je přísnější a lepší motivátor.