V nejvyšší české fotbalové lize odkopal už 135 utkání, navrch si odskočil do slovenského Ružomberoku a tureckého Manisasporu. Brněnský stoper Josef Dvorník je nejzkušenějším členem nově seskládané obranné linie, který v úvodních třech kolech ani jednou neinkasovala. „Asi proto, že mám těch zápasů tolik, apeluje trenér na mě, abych řídil pohyb obrany,“ uvědomuje si jedenatřicetiletý Dvorník

Čekal jste, že budete po třech kolech na čele Gambrinus ligy?
Tak to sice ne, ale pořád máme za sebou jen tři kola. Sedm bodů je samozřejmě potěšujících, zvlášť když před sezonou všichni mluvili o těžkém losu. Jsme rádi, ale musíme to potvrdit výhrou se Slováckem.

Musí to však být opojný pocit, před sezonou vás nikdo na přední příčky netipoval…
Tak jasně, každá výhra je příjemná. Osobně však o prognózách nešpekuluju, to je totiž jedna věc a dění na hřišti druhá. Základem je pracovitost a musím uznat, že máme i štěstí, kterému jdeme naproti. Teď už přemýšlíme nad Slováckem, to utkání chceme vyhrát.

Kde je podle vás hlavní příčinu úspěšného vstupu do sezony?
Přes léto jsme dobře potrénovali a hrajeme poctivý fotbal, kdy všichni jezdí dopředu a hned zase dozadu. Individuální výkony všech jsou zatím vyrovnané a z toho vždy poskládáte fungující celek.

Čím jste přehráli Liberec?
Tak rozhodla jedna branka. (úsměv) Dobře jsme se na Liberec připravili, věděli, jak hraje, a trenér zvolil vhodnou taktiku. Přichystali jsme se na Keriče, i když jsme vedle něj čekali Honzu Nezmara, který nastoupil až ve druhém poločase, a tomu jsme uzpůsobili hru. Hlavně se nám podařilo dodržet stanovené pokyny.

Obranná řada spolu poprvé hrála až v modelovém utkání proti brněnské juniorce, což byla poslední příprava před startem ligy. Dva hráči nastupují na netypických postech a přitom jste ještě neinkasovali…
Franta Dřížďal si jen prohodil strany, jediný, kdo hraje jinde, je Juraj Križko, který přišel jako stoper. Pro něj to bylo trochu těžší, ale zvládá to zatím dobře a není důvod nic měnit. S každým zápasem se sehráváme víc a víc. Soupeři si proti nám moc šancí nevytvořili, takže se nám daří oprávněně.

Komunikace už funguje bez potíží?
Budeme se ještě zlepšovat, ale komunikujeme bez problémů. Občas si křikneme, přesto už víme, co od sebe očekávat, domluvíme se v pohodě.

Z brněnských obránců máte v české lize odkroucených nejvíc utkání. Křičíte hlavně vy?
Každému říkám, aby mluvil co nejvíc, je však pravda, že teď to trenér vyžaduje po mně. Většinou defenzivu organizují stopeři, či gólman, a asi proto, že mám těch zápasů tolik, apeluje trenér na mě, abych řídil pohyb obrany. Zůstávám ale stejný, ať hraju se zkušenými hráči, nebo mladíky.

V přípravě nastupovali ve stoperské dvojici Križko s Jílkem. Nestrachoval jste se o místo v sestavě?
Bál, nebo nebál. Konkurence je všude a já ji přijímám. Dva stopeři odešli, dva přišli, trenér s nimi něco zamýšlel, se mnou určitě také. Na to se však nedívám, pořád trénuju poctivě a kdybych z jakéhokoli důvodu nehrál, nic s tím nenadělám a budu to respektovat.

Dopřál vám trenér po druhé výhře v řadě aspoň krátký odpočinek?
Volno nemáme, protože hrajeme už v pátek, spíš jsme čekali po minulém zápase, jenže nepřišlo. (smích) Slíbil nám dva dny volna po Slovácku, proto musíme vyhrát, abychom si je užili.

Se Slováckem hrajete už v pátek, neuškodí vám nahuštěný program?
To ne, čtyři dny nám k regeneraci stačí, navíc podmínky máme se Slováckem stejné. Jsem zvyklý na zápasy sobota – středa. Spíš se obávám, aby to zvládli Míša Rabušic s Lukášem Marečkem, kteří hrají ve středu s jedenadvacítkou na Islandu.

Těšíte se na souboje s brněnským patriotem Petrem Švancarou, jemuž se ve Slovácku zatím daří?
Pokaždé, když hraje v Brně, jsou zápasy pikantnější. Hrával jsem proti němu i na Slovensku a pořád říkám, že je to skvělý fotbalista. Když se mu však zápas trochu znepříjemní, nechá se otrávit a jeho výkon jde rapidně dolů. Musíme k němu přistupovat na těsno, nedat mu prostor.

Takže mu zápas znepříjemníte?
Trochu budu muset. (úsměv).