Někteří pánové v dresech si totiž divaček všímají, a to ani nemusejí vběhnout v plavkách na trávník jako před víc než dvěma lety ruská modelka Kinsey Wolanskiová při finále Ligy mistrů ve Španělsku mezi Liverpoolem a Tottenhamem Hotspur. „Miluju fanynky a mám pak díky nim daleko větší motivaci,“ hlásí s úsměvem útočník třetiligových Rosic Daniel Přerovský, jenž si připsal i třicet duelů v nejvyšší české soutěži za Zbrojovku Brno.
Zatímco profesionální hráče ženou za co nejlepšími výkony i tisícovky diváků, amatéři střílejí góly nanejvýš před pár stovkami návštěvníků. „Fotbal hrajeme pro lidi a jsme rádi za každého fanouška, který přijde. A samozřejmě fanynky uvítáme na zápase rádi, těch není nikdy dost,“ praví Patrik Levčík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku, který aktuálně nastupuje za rakouský SC Hainfeld.

Skupinu žen na stadionech však tvoří především rodina, tedy manželky a přítelkyně fotbalistů. „Motivuje mě, když je na zápase hlavně moje fanynka,“ zdůrazňuje David Lukeštík, kanonýr Lysovic ze III. třídy na Vyškovsku. „Motivace díky fanynkám byla dřív větší, teď už jsem totiž ženatý,“ namítá Pavel Kalouda ze Sokola Kobeřice.
Jiní se ovšem na davy ječících lidí při zápase příliš nesoustředí. „Bohužel nemám čas, abych se díval po fanynkách,“ směje se Ondřej Ševčík, stoper a také kapitán druholigové Líšně. „Osobně se moc na tribuny nekoukám, snažím se soustředit na zápas. Jinak mě ale určitě motivuje, když je na stadionu víc lidí, před diváky se mi hraje líp,“ přidává Ševčíkův spoluhráč Jakub Kučera.

Každý má ovšem odlišné důvody k tomu, že při zápase nepošilhává po holkách. „Fanynky při zápase neřeším, spíš sleduji, jaká je fronta na pivo,“ glosuje brankář Filip Šťastný ze Sokola Bohdalice B, který nastupuje ve III. třídě na Vyškovsku.
Podobně smýšlí i Jaroslav Švec z Moravských Knínic, které hrají III. třídu okresu Brno-venkov. „Jsem rád, že si na fotbale od fanynek trochu odpočinu a jdu s klukama na pivo,“ dodává.