Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Vykal jsem jenom Poborskému

Proti Dánsku jste si zahrál nějakých dvacet minut. Jste s tímto vytížením spokojen?

Samozřejmě bych byl nejraději na hřišti od začátku. Pro mě je ale podstatné, že jsem si vůbec připsal první start za nároďák.

Zdálo se, že jste byl při své premiéře trochu nervózní…

Nervozita byla asi oprávněná. Vždyť jsem byl najednou na hřišti s borci, na které jsem se ještě nedávno jenom díval v televizi. Navíc jsem naskočil do rozjetého vlaku a ze začátku jsem se těžko rozdýchával.

Začal jste docela odvážnou individuální akcí. Pak se zdálo, jako by jste si přestal věřit…

To zas ne. Trenér ode mě chtěl, abych se nebál něco si dovolit. Při té první větší akci jsem zkoušel přešlapovačku a jen o chlup mi to nevyšlo. Pak už jsem se moc k ničemu nedostal. Kdybych měl víc času, tak bych toho určitě vymyslel víc.

Pocítil jste nějaký výrazný rozdíl mezi mezinárodním a ligovým fotbalem?

Určitě to bylo jiné než ve většině utkání v lize. Ale i tam se najdou podobné zápasy. Třeba se Slavii se hrálo taky ve vysokém tempu.

Měl jste v týmu jako bažant nějaké speciální povinnosti?

Vůbec ne. Je to jiné než v klubu. V nároďáku jsou na všechno lidi, takže každý hráč se stará jen sám o sebe. Žádnou bagáž jsem nosit nemusel. Jenom svoji.

A co nováčkovské zápisné?

Zatím po mně nikdo nic nechtěl. A Michal Kadlec mi říkal, že taky nic neplatil.

S Kadlecem jste bydlel na pokoji. S kým ještě jste se víc sblížil?

Všichni kluci jsou v pohodě, snad s každým jsem prohodil alespoň pár slov. Víc jsem si povídal třeba s Davidem Jarolímem, na kávě jsme si dobře pokecali s Markem Jankulovským.

Neměl jste u některých borců problém s tykáním?

To ne, třeba Honza Koller je super kluk. Ale možná jako jediný jsem vykal vedoucímu mužstva Karlu Poborskému.

Pomůže vám reprezentační zkušenost v ligových zápasech?

Pro sebevědomí je to určitě dobré, na druhou stranu si ale na mě soupeři budou možná dávat větší pozor.