Začátek Zemanova megalomanského projektu se datuje do první poloviny devadesátých let minulého století. Tehdy brněnský podnikatel vstoupil do Brněnských Ivanovic, které kopaly jen krajskou I. B třídu. „Tehdy se hrálo na hřišti, kde je v dnešní době Tréninkové centrum mládeže. Pan Zeman vstoupil do Brněnských Ivanovic a hned postoupil z I. B třídy do I. A třídy. Už tehdy poskládal výborné mužstvo,“ vzpomíná Petr Čuhel.
Ambice brněnského podnikatele však byly ještě mnohem vyšší. Před jarní částí sezony 1995/1996 se tak začal zajímat o situaci divizních Šlapanic, které bojovaly o udržení. „Pan Zeman se s představiteli Šlapanic domluvil, že od nich soutěž převezme. Půlka mužstva zůstala a půlku kádru tam na jaro přivedl novou. Mezi posilami jsem byl i já, Lůďa Grmela nebo Rosťa Horáček. Mužstvo bylo na divizi velmi slušné, takže se povedlo ji zachránit,“ popisuje Čuhel.
play_fill
V létě roku 1996 pak Zeman od Šlapanic odkoupil divizní licenci a oficiálně se začala datovat historie Zemanu Brno. „V té době už jsme hráli zápasy na Srbské, kde aktuálně nastupuje Zbrojovka. Jasným cílem byl postup, kádr byl opravdu kvalitní, přišel do něj třeba i Roman Kukleta,“ podotýká současný kouč třetiligových Rosic.
Jenže plán na okamžitý postup nevyšel, Zeman Brno obsadil druhou příčku a na třetí ligu si musel počkat. „Na konci sezony se dokončily opravy hřiště v Brněnských Ivanovicích, takže jsme poslední zápasy hrály tam. Bylo to velké zklamání, že se nepodařilo postoupit, po konci ročníku jsem dal přednost nabídce z Rakouska,“ líčí Čuhel.
Slavná éra
Brněnský klub však ještě posílil a v následujícím ročníku už třetí ligu vybojoval. Od léta roku 1997 tak byl účastníkem Moravskoslezské fotbalové ligy a začala jeho nejslavnější éra.
Ta však trvala jen krátce. Třetiligovou účast si Zeman Brno udržel tři ročníky, na přelomu tisíciletí už se zmítal v problémech. „Sportovního ředitele dělal Radek Zeman, který předtím pracoval ve Zbrojovce, trenérem byl Rosťa Václavíček. Takovou duší klubu byl Radek Milotinský, který bohužel zemřel. Pan Zeman s ním byl velký kamarád, jeho smrt ho ovlivnila. Postupně ho fotbal přestával bavit, možná si i myslel, že se klub rychleji vyšvihne nahoru,“ zamýšlí se bývalý trenér Zbrojovky Brno.
Brněnský celek při své třetiligové anabázi těžil i z kvalitní práce s mládeží, starší dorost Zemanu Brno nastupoval dokonce v nejvyšší soutěži. „Mládež byla opravdu velmi dobrá. Po sezoně 1998/1999 sice dorostenci sestoupili do druhé ligy, ale to pořád byla kvalitní soutěž, takže se dařila výchova talentovaných hráčů,“ poznamenává Čuhel.
MSFL Zeman Brno opustil po ročníku 1999/2000, ve kterém obsadil poslední příčku se ztrátou dvou bodů na čtrnácté Hranice.
Nejprve se klub brněnského podnikatele spojil se Spartou Brno, jejíž název převzal. Po jedné sezoně v Komárově se však FC Zeman Brno vyčlenil, čímž jeho historie skončila. „Problém byl, že Zeman Brno patřil mezi kluby, které byly naprosto závislé na jednom člověku. Když se jim přestalo v podnikání dařit, tak nebyl nikdo, kdo by byl schopný klub udržet na podobné úrovni,“ nastiňuje devětapadesátiletý trenér a bývalý hráč.
Smutek v Prušánkách
Ten sice zánik Zemanu Brno sledoval už jen zpovzdálí, nelibou fotbalovou zkušenost si však prožil v jiném megalomanském projektu, který byl předem odsouzen ke špatnému konci.
Čuhel byl totiž u posledních měsíců fotbalu v Prušánkách. „S velkou slávou jsme postoupili do třetí ligy, podzim sezony 1995/1996 se ještě odehrál na úrovni, ale v zimě už to bylo špatné, takže jsme snad tři nebo čtyři hráči přestoupili do Zemanu Brno. Bylo to neudržitelné, došly peníze, už se ani netrénovalo,“ rekapituluje.
Prušánky sice ještě načaly jarní část, ročník však nedohrály. Od velkých snů prezidenta klubu Jiřího Pašky, který chtěl například vybudovat stadion pro pětadvacet tisíc diváků, sešlo a klub musel na několik let přerušit činnost. „Lidi přitom v Prušánkách fotbal milovali, na zápasy chodilo spoustu diváků. Pamatuju si, že na derby s Ratíškovicemi přišlo snad 1500 fanoušků. Jenže pan Paška se dostal do problémů v podnikání a ihned to dopadlo na fotbal,“ říká Čuhel.
Podobných klubů, které rychle vyletěly vzhůru, nabízí fotbalová historie hned několik. Většinou však jejich sláva vydržela jen pár let. „Rychle postoupit z krajských soutěží do třetí ligy je sice pěkné, chybí vám ale fotbalová tradice. Zeman Brno i Prušánky vedli podnikatelé, kteří byli blázni do fotbalu, ale stejně to nestačilo,“ dodává.
Tento příběh je součástí přílohy Fotbalový podzim, která vychází zdarma v úterý 13. srpna jako součást Brněnského deníku Rovnost.
