„Děda byl hodně velký sparťan. Bohužel se nedožil toho, že jsem šel do Sparty," říká odchovanec Zbrojovky v rozhovoru pro Deník Rovnost. Čtyřiadvacetiletý záložník se s letenským celkem v sobotu od čtvrt na devět večer představí v Brně. Na stadion v Srbské ulici Mareček zavítá poprvé po pěti letech od odchodu do belgického Anderlechtu Brusel.

Přestupem do Sparty jste vyplnil přání vašeho dědečka?

Děda fandil Spartě hodně. Jednou šel do Brna na fotbal, Sparta dala gól, a když zařval, lidé mu roztrhali kabát i klobouk. To ani nebyl někde v kotli, jen na tribuně. Škoda že se mého přestupu nedožil, byl by spokojený.

Jaké přijetí čekáte vy od brněnských fanoušků?

Nečekám nějaké nadávky ze stadionu, dřív byla Sparta ožehavější téma, což už podle mě trošku opadlo. Ale když jsem o příchodu do Sparty mluvil se známými či novináři v Brně, ptali se mě, proč jde zrovna Brňák do Sparty.

Rodina váš přestup uvítala?

Doma to vzali všichni v pohodě, jen brácha ze začátku trochu rýpal. Nějaké legrácky od kamarádů jsem si vyslechl a občas to mám na talíři. Myslím, že budu mít ještě dlouho. (úsměv)

Co jste si vyslechl?

Že jsem navázal na hráče ze Zbrojovky, kteří chodili do Sparty, tak ať se tam hlavně nezakopu, že budu Pražák. Spíš se mě ptali, proč jsem si vybral Spartu, a ne třeba Plzeň. Bylo to spíš z legrace, někteří by mě ale viděli raději v jiném dresu. Aspoň fandí mně, když ne Spartě.

Jak budete vnímat, když na vás budou pískat fanoušci klubu, ve kterém jste vyrostl?

Každý hráč je profesionál, s tím se musí vypořádat a soustředit se na hru. Ať jedeme kamkoli, lidé nadávají. Sparta je jeden z největších klubů, patří mezi špičku české ligy a každý mančaft se proti ní chce vytáhnout. Když třeba rozhodčí něco obrátí ve prospěch Sparty, lidé budou nadávat, ale musíme se s tím srovnat.

Těšíte se na zápas do Brna?

Jasně, v Brně jsem s fotbalem začínal, i když hráče tam úplně moc neznám jako dřív. Mám ještě nějaké spolužáky v týmu, i na ně se těším.

Jste s někým v kontaktu?

To úplně ne, ale s Davidem Paškem jsem chodil do třídy, Vencu Hladkého znám, samozřejmě Pavla Zavadila, i když ne osobně. Na nějaké hráče jsme se připravovali.

Upozorňoval vás přímo na něj trenér?

Měli jsme o Brně video, samozřejmě plány říkat nebudu, ale nějaké máme. Věřím, že je v zápase dobře splníme a vyhrajeme. Probírali jsme, jaké hráče Zbrojovka má, a víme, co čekat. Jsme připravení po mentální i fotbalové stránce.

Jak se učíte říkat, že chcete výhru z Brna?

(Smích) Samozřejmě je to takové… Ve fotbale jste jednou v nějakém klubu, podruhé jinde. Teď jsem ve Spartě a každý zápas chci vyhrát, i když jedu do Brna, chci si odvézt tři body.

V únoru jste už jeden zápas pro-ti Brnu odehrál. Nastoupil jste v základní sestavě a Sparta na Letné zvítězila 4:0. Jak jste vnímal premiéru proti vašemu mateřskému klubu?

Na zápas jsem se těšil, protože jsem věděl, že budu hrát. Říkal jsem si, že je dobré hrát první zápas po zimní přestávce proti týmu, kde jsem hrál. Nějak nervózní jsem nebyl, užil jsem si to a duel jsme zvládli. Brno nehrálo špatně. Teď ale nastoupíme venku, u nás na Moravě, může to být jiné.

Nastoupíte na stadionu v Srbské ulici od první minuty?

Samozřejmě chci hrát v základní sestavě tam, kde jsem s fotbalem začínal. Na zápas se těším, ale poslední tři utkání jsme hráli v nějaké sestavě, kterou trenér těžko změní, když to šlapalo. Spíš očekávám, že budu připravený na lavičce. Doufám, že naskočím na víc minut a na hřiště se hlavně dostanu.

Představoval jste si ve Spartě větší herní vytížení?

Samozřejmě jsem počítal s konkurencí. V největším klubu v České republice, který hraje poháry, musí být mančaft silný. Konkurence tady je, v systému 4–3–3 máme pět středních záložníků, hrát můžou tři. Rotujeme v zápasech, není to tak, že jsou tři střední záložníci, kteří pořád hrávají. Je nás tady víc na místa nejen v záloze a dalších pozicích, bojujeme o fleky.

Nelitujete, že jste šel do Sparty, když pravidelně nehrajete?

To určitě ne. Herní vytížení z mé strany může být určitě větší, nehraju stabilně, ale do nějakých zápasů jsem naskočil, měl jsem možnost hrát Evropskou ligu. Jsem rád, že jsem naskočil od začátku a posbíral zkušenosti v evropských pohárech. Věřím, že se budu dál zapracovávat, abych se na hřiště dostal, hrál ještě víc než doteď a stal se stabilním členem sestavy.

Cítíte se jako sparťan?

Teď bydlím v Praze, je to pěkné město, ale cítím se jako Moravák. Přijel jsem z Moravy, nechytám pražské návyky.

Dobírají si vás spoluhráči v letenské kabině?

Máme na Moravě jiný přízvuk, v kabině mi občas někdo nerozumí a říká, že potřebuje překladatele. (úsměv) Nejsem přímo z Brna, máme doma trošku jiný hantec, občas si někdo dělá srandu, co jsem řekl za slovo, které neexistuje, ale pražsky se snad nenaučím. Zůstávám takový, jaký jsem, žádný prodloužený hlas nemám. I když doma už do mě někdy rýpou, že chytám přízvuk.

Doma je pro vás stále v Domašově?

Doma je ještě doma. Když máme volno, rád se vracím na Moravu k nám na vesnici, podívat se za rodinou. Většinou se jednou za měsíc domů dostanu. Hrajeme i Evropskou ligu, takže času není moc, ale když je třeba reprezentační pauza a mám volno o víkendu, jedu s přítelkyní za rodinou.

Stíháte sledovat Zbrojovku?

Když se hraje liga, dívám se na výsledky a sestřihy, občas na Brno kouknu. Vím, jak hraje, kdo dával góly, nezanedbávám to.