Bez se svými spoluhráčkami se ale nesešla. „Bohužel jsme se nesetkaly. Bydlíme daleko od sebe a některé jsou tak mladé, že nemůžou jet autem,“ vysvětlovala nejzkušenější hráčka kádru Zbrojovky.

Místo sličných dívek Balaščákové dělala společnost ligovými větry ošlehaní veteráni. V akci viděla coby spoluhráče či soupeře Marošiho, Wagnera, Zúbka nebo Chaloupku a Štajnera. „Sešli jsme se na turnaji na počest zemřelého Petra Kocmana. I s ním jsme si chodili zahrát, rádi bychom udělali z memoriálu tradici,“ vzpomínala Balaščáková na výborného záložníka prvoligového klubu.

Kromě „povinné“ účasti na podniku věnovaném památce kamaráda si před Štědrým dnem zahrála i se zaměstnanci Zbojovky. „Domluvili se kustodi, trávníkáři, když měli chuť, přišli i někteří trenéři,“ vybavuje si další příjemné setkání.

Brněnským fotbalistkám sezona skončila na konci října a od té doby se scházejí jen na středečních udržovacích trénincích. I proto přijdou podobné „fotbálky“ vhod. „Je to hodně dlouhé a ještě bude. Navíc v této zimě si ani nechci představit, že budu někde běhat. Začínáme až skoro za tři měsíce,“ mračí se Balaščáková.

Se svými spoluhráčkami se po Novém roce sejde na prvním tréninku, ale počítá, že některé z nich třeba potká i na Silvestra. „Už dlouho plánujeme nějaký společný se všemi holkami, ale zatím nám to nevychází. Aspoň jsem byla s naší kapitánkou Janou Širůčkovou na horách,“ vzpomíná na nedávné utužování týmového ducha opora brněnských fotbalistek.