Dněpr má velké ambice, nabitý kádr, ale po podzimu je až na sedmé příčce tabulky. Proč?
Těžko říct. Hlavně se nám nepovedl začátek. Nedařilo se nám v lize, vypadli jsme jak z Poháru UEFA, tak i z Ukrajinského poháru. Odnesl to trenér Protasov, kterého nahradil Bessonov. Museli jsme si zvykat na jiný systém, atmosféra v kabině byla navíc dost nervózní.

Jenže zlepšení nepřišlo, a tak má údajně nahnutou pozici i nový kouč…
Vypadá to, že opravdu hledají pro jaro někoho jiného.

Na jaře jste odehrál jedenáct zápasů, zatímco teď na podzim jen osm, z toho čtyři v základní sestavě. Není to ústup z dobytých pozic?
Bylo to hlavně kvůli tomu, že jsem byl dvakrát zraněný. Vždy přibližně na tři týdny. Jinak jsem ale celkem hrával.

Jste pro váš post defenzivního záložníka volbou čísla jedna?
Tak to říct nemůžu. Když jsem byl zraněný, dostal šanci Pašajev z ukrajinské jednadvacítky a docela se mu dařilo. S tím teď tedy musím soupeřit. Ale už jsem hrál i na stoperovi a část zápasu taky pravého beka. To jsem dokonce nahrál na gól, takže to asi nebylo špatné.

Máte pocit, že jste se za ten rok na Ukrajině posunul výkonnostně nahoru?
Tréninky v Brně a v Dněpru se nedají srovnat. Ty mi určitě dají hodně. Taky jsem získal cenné zkušenosti.

Zalitoval jste někdy přestupu na Východ?
Měl jsem jeden takový moment, když mě trenér po jednom zápase dost kritizoval. Podle mě neprávem. Ale jinak jsem tady hodně spokojený.

Kde budete trávit prosincovou dovolenou?
Za týden letíme s Lubošem Kaloudou a našimi přítelkyněmi do Dubaje. V létě jsem nikde nebyl, takže se už moc těším. Na Ukrajinu se pak vracím čtvrtého ledna.