Často tak dochází ke komickým situacím, kdy jeden z hráčů přímo z trávníku koučuje své spoluhráče. Všichni se ale shodují, že to není standardní postup. „Rovnou přiznám, že to není ideální," říká například David Rebenda, který je hrajícím trenérem fotbalistů Tvrdonic.

Stav, kdy jeden z hráčů je i trenérem mužstva, s sebou nese rizika. „Musím hrát bez chyb, což je však prakticky nemožné. Je těžké na někoho při zápase řvát, že něco zkazil a za chvíli udělat to stejné. Vypadá to pak hrozně blbě," popisuje Patrik Holomek, jenž je hrající kouč Bosonoh.

Čtyřicetiletá fotbalová legenda je sice u týmu vedená jako hlavní trenér, ale v současnosti dělá asistenta Danielu Břežnému. „Dohodli jsme se, že hlavní lodivod nebudu. Dan totiž prvních pět kol také hrál a moc to nefungovalo. Už nás tedy diriguje jen z lavičky a je to lepší," vypráví fotbalista, který je zapsaný i v České knize rekordů jako jediný hráč, který skóroval ve všech fotbalových soutěžích.

Velký problém nastává s autoritou u mužstva. Spoluhráč se totiž poslouchá daleko obtížněji než čistokrevný kouč. „S tím potíže nemám. Hráči mě respektují a moje pokyny plní," oponuje osmatřicetiletý Antonín Mazal, který už několik sezon vede a zároveň hraje za tým Černé Hory.

Další obtíží, se kterou se hrající trenéři musejí vypořádat je, že se soustředí na dvě věci zároveň. Na hřišti odvádí sportovní výkon a současně dirigují i spoluhráče. „Z lavičky se samozřejmě udílejí pokyny lépe, je tam i lepší přehled o hře. Na hřišti se musím soustředit i na sebe a svoji hru," povídá Mazal.

Zajímavá situace nastává i při střídání. „Vždycky na sebe s asistentem houkneme, kdo půjde dolů. Když na někoho volám, pak nesleduju hru, což je špatně," přibližuje Holomek.

Co jednotlivé celky k zvláštnímu kroku vede? Důvody se liší. Na jedné straně stojí osobnosti, které v týmu hrají dlouho a postupně si přibrali i trenérské povolání. Na druhé straně nemají kluby někdy jinou možnost. „Hráčů máme tak akorát. Sázíme jen na odchovance, což jsem i já, a tak hraju a zároveň i pomáhám s trénováním. Peněz není nazbyt," popisuje Rebenda.