Do Sparty přestoupil v šestnácti letech z Hodonína. „Do Prahy jsem se dostal díky tehdejšímu trenérovi Mario Rossimu, který mě doporučil. Uspěl jsem na testech a ve Spartě už zůstal. Fotbalu jsem obětoval vše," vzpomíná Sáček, jenž pochází z Hustopečí.

Nedělní utkání v Brně pro něj bylo velmi specifické. „Hrál jsem na Moravě od pěti do patnácti let, je zvláštní teď přijet v dresu soupeře. Za ty roky ve Spartě už jsem si ale zvykl," usmívá se nyní dvacetiletý talent.

Nervózní před zaplněným stadionem nebyl. „Diváci vytvořili skvělou atmosféru. Jsem moc rád, že mě přijeli podpořit kamarádi, se kterými jsem vyrůstal, a především rodina," říká.

Důvěry trenérů v posledních odehraných zápasech si cení. „Každý mladý hráč se chce chopit nabízené šance a maximálně ji využít. Je pouze na nás, jak se s tím popasujeme. Chci mužstvu pomoct a předvádět co nejlepší výkony," podotýká.
Začátek sezony se mu vydařil. „S prvním mužstvem trénuju už půl roku a za poslední měsíc jsem nastoupil tři zápasy za sebou v základní sestavě. Rozhodně prožívám nejvydařenější období kariéry," popisuje rychlonohý fotbalista.

Za největší zážitek považuje výhru 3:1 nad italským Interem Milán. „Zahrát si proti Italům byla pohádka. Doteď jsem klub sledoval jen v televizi a najednou hraju proti němu," rozplývá se.

Oceňuje taky návrat záložníka Tomáše Rosického do pražského celku. „Tomáš byl odmala můj vzor a najednou s ním můžu trénovat, to se každému nepoštěstí. Má rád, když může mladším klukům poradit. Všem nám moc pomáhá," dodává.

Očima trenéra„Michal Sáček prošel dorosteneckým věkem ve Spartě a znám ho velice dlouho, měl jsem ho v dorostu dva roky. Vím, jakým způsobem hraje a čeho je schopný. Jeho výkon s Brnem mě nepřekvapil a myslím, že v něm třímá větší potenciál. Škoda že nebyl agresivnější v koncovce, branku si zasloužil, jen víc střílet."
David Holoubek, dočasný kouč Sparty Praha

MARKÉTA WEINLICHOVÁ