Pamatujete si ze situace něco?
Šel dlouhý balon a viděl jsem, že Dušan vybíhá. Na další věci si nevzpomínám, pouze na to, že jsem ležel na zemi. Měl jsem naražená záda a žebra zepředu, takže se mi hůř dýchalo. Navíc mi nešly otevřít oči.

Následně vás odnesli ze hřiště na nosítkách. Co se dělo poté?
Byl jsem v kabině, kde se vše pomalu ustálilo, mohl jsem otevřít oči a neprotáčely se mi už panenky. Doktor se na mě podíval a domluvili jsme se, že při sebemenší změně okamžitě pojedu do nemocnice.

Cítil se Melichárek hodně špatně?
Byl z toho dost nesvůj, ale řekl jsem mu, že chránil sebe a situaci dobře vyřešil, jelikož jsme z ní gól nedostali. Takový je ale fotbal, já hlavu taky strčím všude. (smích)

Nic jste mu tedy nevyčítal?
Vůbec. Prvně uvažoval, že do souboje půjde hlavou, ale to by asi dopadlo ještě hůř a na trávníku bychom skončili oba. Takto jsem ležel jenom já.

Krátce po vašem odstoupení ze hry padla vedoucí branka Slavie. Říkal jste si, že kdybyste se nezranil, mohl jste jí zabránit?
Gól jsem viděl až z opakovaného záběru. Těžko říct, zda by k situaci došlo, kdybych stále hrál.

V úterý jste se prý připojil k týmu na tréninku…
Ano, postupně jsme tělo zatěžovali a nyní už trénuji naplno.

Už víte, zda do dalšího utkání nastoupíte?
Netuším, rozhodnutí především záleží na trenérovi. Udělám však všechno pro to, abych byl připravený.

Proti Slavii jste byli stejně jako proti Karviné aktivnější než soupeř, ale už počtvrté za sebou jste nevstřelili branku. Je to frustrující?
Určitě, do šancí se dostaneme, ale chybí nám někdy štěstí, jindy větší klid v zakončení. Věřím, že v dalším utkání nám to tam spadne, a je jedno komu.

Naposledy jste zvítězili skoro před dvěma měsíci doma s Olomoucí. Je čekání na výhru už hodně dlouhé?
Hrozně. Všichni víme, jaká je situace a jak se situace v tabulce vyvíjí (Zbrojovka je patnáctá a má jen jeden bod náskok na poslední Baník – pozn. red.). Vzhledem k tomu, jak dlouho už na výhru čekáme, věřím, že to v dalším utkání proti Slovácku zlomíme.