Brňané hlavně díky aktivnímu Doškovi přerušili čtyřzápasové trápení, z něhož vytěžili jediný bod, a v neděli zvítězili 1:0.

„Doufám, že nás tahle výhra nakopne a zopakujeme ji i příští týden doma proti Žižkovu. Říkali jsme si, že Jablonec na jaře zatím hraje skvěle a nemáme proti němu co ztratit. Když jsme doma neporazili Bohemku, museli jsme se vytáhnout na Jablonec,“ komentoval podařený zápas Došek, který byl na trávníku nejvíce vidět.

Společně s Markem Heinzem, který dostal od kouče Beránka důvěru v útoku, pletl pěknými kombinacemi hlavy jabloneckým zadákům. „Myslím, že se nám dařilo. Marek odvedl vynikající práci. Snad nám to bude vycházet ještě líp,“ přeje si třicetiletý útočník.

Spolupráce obou útočných tykadel mohla přinést gólové oslavy už v první půli. Po Heinzově přihrávce se holohlavý útočník dostal do samostatného úniku. „Šel jsem sám na brankáře a balon jsem kopnul do šestnácté řady někam do rohu. To bylo fantastický. To byla opravdu prvoligová úroveň,“ líčil Došek ironicky.

V tom okamžiku měl chuť zahodit kopačky a hlasitě si nadával. „Ale řekl jsem si, že prostě musím dát branku. Jsem rád, že to vyšlo,“ popisoval už ve vítězné náladě.

Jeho chvíle přišla v 55. minutě. Aktivní Heinz přenesl míč doleva na Schneidera, který krásným pasem našel ve vápně Doška. „Původně jsem chtěl střílet z voleje, ale to by možná šlo někam do nebes. Když jsem si to dal na prsa, tak už jsem si celkem věřil, že to dám,“ usmíval se Došek.

Jeho mužstvo pak i nadále ohrožovalo jabloneckou branku. Sám Došek mohl přidat i gól hlavou, ale chyběla přesnost. Brňané přesto hubený náskok uhájili a připravili Jablonci první jarní venkovní porážku. „To jsem si nějak neuvědomoval. Chtěl jsem především porazit Petra Pavlíka (ještě v loňské sezoně působil v Brně, pozn. red.) a trošku jej pokopat. Ale moc to nevyšlo. Spíš pokopal on mě, nějak mě bolí koleno,“ smál se Došek.

„Škoda, že jsem těch šancí neproměnil víc. Tak si góly schovám na Žižkov,“ slíbil kapitán.