Jaké byly vaše první pocity, když jste se dověděl, že si na letošním mistrovství světa nezahrajete?
Tak trochu jsem s tím i počítal. V kontaktu s reprezentačním trenérem Skružným ohledně mé nominace jsem byl už před akademickým mistrovstvím světa. Po něm mi pak byla pozvánka oficiálně nabídnuta. Přesto jsem tušil, že už je jen malá šance dostat se do konečného výběru. Problémem byla jen aféra s odtajňováním soupisky, která kolem toho vznikla.

Co se přesně stalo?
Před kempem v Teplicích nám bylo řečeno, že tam jedeme všichni se stejnou šancí prosadit se do závěrečné nominace. Ale pak média přišla na to, že je tomu trochu jinak. Vedení reprezentace totiž už tehdy znalo konečnou soupisku, protože ji muselo s předstihem nahlásit.

Nemrzelo vás, že to takhle dopadlo?
Trochu ano. Ale trenéři za to nemohli. Měli to složité. Pan Skružný se mi za to nedorozumění ještě omlouval.

Nezlomil jste kvůli tomu nad reprezentací hůl?
Ne, to vůbec. Trenéra to hodně mrzelo, že to takhle dopadlo. Chápu to.

Zvažoval jste zůstat na závěrečném soustředění i přesto, že už jste neměl o co bojovat?
Dlouho jsem o tom všem přemýšlel. Radil se s rodinou. Ale nakonec jsem se rozhodl odjet, protože aspoň můžu ten čas věnovat třeba práci nebo být s rodinou.

A jak vidíte šance českého národního týmu na blížícím se florbalovém šampionátu?
Celý turnaj může být pouze o jednom zápase. Pokud naši dostanou v semifinále třeba Finy, tak je postup přes ně určitě reálnější než proti Švédům. Celkově to ale vidím na výsledek tak okolo třetího místa.