Ve stejné pozici jako tehdy on byli letos i mladíci Simerský, Pernica nebo Pašek. „Tenkrát bylo už od zimy jasné, že sestoupíme,“ povídá Křivánek. „Trenér Dobiáš dal šanci nám, mladým. Mohli jsme se ukázat a taky že jo. Sice jsme opravdu spadli, ale hned se začal budovat kádr, který měl Brno vrátit zpátky do ligy. To se nám okamžitě povedlo,“ vzpomíná fotbalista, který jednou nakoukl i do reprezentace.

Právě přes nadějné hráče podle Křivánka vede cesta zpátky do první ligy i tentokrát. „Ti kluci dostali šanci v první lize, v době, kdy se bojovalo o záchranu. Nevidím důvod, proč by svoje kvality neměli prokázat ve druhé lize a pomoct Zbrojovce k postupu,“ hlásí borec, který v nejvyšší soutěži odehrál čtrnáct sezon.

Tlupu mladíčků bez zkušeností není snadné ukočírovat. Je potřeba sehnat pár ostřílených matadorů, kteří dají hře řád. To je úkol pro vedení klubu. „Hlavně Zbrojovka potřebuje útočníka, který bude dávat góly. Jak říkal trenér Uličný: Jak hrají hroťáci, tak hraje celý tým,“ vybavuje si Křivánek hlas trenéra, pod kterým jihomoravský klub hrál v lize mnohem důstojnější partii.

Aby tomu tak bylo i v blízké budoucnosti, je potřeba spousta práce. A to nejen na hřišti. „Vedení teď musí vyvinout obrovské úsilí, aby složilo kvalitní tým a příští jaro se prodralo zpátky. Věřím, že se jim to povede,“ neskrývá důvěru ve svůj milovaný klub Křivánek, který však v poslední době příliš jeho zápasů nenavštívil.

Pár věcí mu ale nepřestane jen tak vrtat hlavou. „Docela nechápu, že se všichni chválili, jak je klub zajištěný. A najednou je ve druhé lize,“ kroutí hlavou zbrojovácká legenda, která si i v jedenačtyřiceti letech užívá na fotbalových kolbištích v rakouské nižší soutěži.