Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Tuto přezdívku mu dal ve Slovanu trenér Šťastný, protože byl zpočátku trochu neohrabaný. Jako slon. Jenže tenhle Bimbo za pár let naháněl hrůzu i těm nejslavnějším útočníkům světa.

V rodném Bernolákovu si jej všimli funkcionáři bratislavského Slovanu, ale Popluhárova cesta na Tehelné pole byla hodně složitá. Když ho poprvé pozvali na trénink, nenašel vchod do kabiny a vrátil se domů. Dostal další pozvánku, ale opět utekl. Tentokrát propadl panice, když viděl kolik adeptů na trénink přišlo. Potřetí pro nesmělého mladíka dokonce přijeli autem, a tak se konečně na tréninku předvedl.

Trenéra ovšem příliš nenadchl. Časem se sice dostal do druholigového béčka, ale nic nenasvědčovalo tomu, že se z něj stane jeden z nejlepších stoperů Evropy. Tedy až do vojny v Brně. Do Rudé hvězdy narukoval v roce 1956. To si ještě moc nepolepšil, protože Kometa tehdy hrála jen druhou ligu. Jenže právě v tomto roce poprvé postoupila mezi elitu.

Ani tam to neměl ze začátku snadné. Když nastoupil v brněnském dresu na Tehelném poli, vyslechl si od fanoušků belasých spoustu urážek. Navíc mu zůstalo po jednom souboji dvanáct stehů na hlavě. Po zápase měl chuť skončit s fotbalem. Vydržel a udělal dobře. Od léta 1957 totiž prožil rok jako z říše snů. Ze zálohy se přesunul na oblíbené místo stopera, začal hrát pravidelně první ligu, získal stabilní místo v juniorské reprezentaci a vše vyvrcholilo nominací na červnové mistrovství světa. Přitom svůj debut v národním týmu si odbyl až přímo na šampionátu, kde nakonec odehrál tři ze čtyř utkání československého týmu.

V dresu se lvíčkem pak vydržel dlouhých jedenáct let, v nichž chyběl jen třikrát, a to vždy kvůli zranění. Sedmnáctkrát nastoupil dokonce s kapitánskou páskou. Největšího úspěchu dosáhl na světovém šampionátu v Chile, kde Československo senzačně postoupilo až do finále. A Popluhár nechyběl ani minutu.

Poté si zahrál za výběr světa i Evropy, byl také u rozlučky legendárního Sira Stanleyho Matthewse. V těchto zápasech byli jeho spoluhráči Di Stefano, Eusebio nebo Puskás a další hvězdy světového fotbalu. V roce 1965 byl vyhlášený nejlepším fotbalistou Československa, o pět let později jej na Slovensku zvolili Sportovcem desetiletí. A v roce 2000 byl vyhlášen slovenským Fotbalistou století.

Tam, kde Popluhár s velkým fotbalem začínal, tam s ním také končil. V Brně. Po angažmá ve francouzském Lyonu se na podzim 1970 nechal přemluvit, aby Zbrojovce pomohl s postupem do první ligy. A za necelý rok mohl s potěšením podat hlášení: Úkol splněn.

Jako kapitán pak vedl brněnský tým ještě sezonu a přispěl k záchraně nováčka.

Ján Popluhár

Narozen: 12. 9. 1935 v Bernolákovu

Zemřel: 6. 3. 2011 v Bratislavě

Kluby: Dynamo Bernolákovo, Slovan Bratislava, RH Brno, Olympique Lyon, Zbrojovka Brno, Slovan Vídeň

I. liga: 311 zápasů, 23 gólů (Brno: 49/2 + 2 sezony ve II. lize)

Reprezentace: 62 zápasů, 1 gól (1958-1967), MS 1958 a 1962 (2. místo), ME 1960 (3. místo), ČSSR B 3/0, junioři: 8/1

ANTONÍN ZABLOUDIL

KAŽDÝ DEN V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST NAJDETE JEDEN PŘÍBĚH FOTBALISTY ZBROJOVKY BRNO. NA WEBU SE TEXTY BUDOU OBJEVOVAT S TÝDENNÍM ZPOŽDĚNÍM. PROTO NEVÁHEJTE A ČTĚTE PŘÍBĚHY NA NOVINOVÝCH STRANÁCH S PŘEDSTIHEM:

Sobota - Radek Rabušic
Pondělí - Oldřich Rulc