Vynikající tréninkové podmínky a teplejší počasí nabízí při zimních soustředěních fotbalovým týmům Turecko. Ideální prostředí má přesto jedno ale: déšť. Odvrácenou stranu tradičního hostitele ligových příprav zažil na vlastní kůži i záložník Milan Lutonský z brněnské Zbrojovky, jejíž hráči se z Antalye vrátili v sobotu. O den dřív je z ligové generálky proti Lokomotivu Sofia vyhnal prudký liják.

Bylo to až tak dramatické, že jste utkání museli ukončit už po poločase?

Za dobu, co hraju fotbal, jsem zatím nic podobně hrozného nezažil. Pršelo tak intenzivně, že za tři minuty na hřišti jsem byl komplet mokrý, v kopačkách mi stála voda. Při nahrávkách jste nevěděl, jestli se míč zastaví v kaluži za půl, nebo pět metrů.

Mohou si brněnští fanoušci podmínky přiblížit s podzimním domácím duelem se Spartou, který se také dohrával za silného lijáku?

Déšť v Turecku byl ještě o dost intenzivnější.

Předchozí tři přípravné duely jste normálně odehráli. Podařilo se vám připravit na jarní strat ligy, který vás čeká přesně za týden proti Spartě?

Výsledkově se nám podařily, ve dvou jsme nasázeli po čtyřech gólech. Zkusili jsme, co po nás trenéři chtěli, a to se povedlo.

Potěšila vás i probuzená ofenziva?

Ano, ale mohli jsme branek nastřílet klidně ještě víc. Zlepšili jsme agresivitu a dohrávání situací.

Po devíti dnech jste se v sobotu z Turecka vrátili. Těšil jste se už zpět do Brna?

Doba mimo domov byla pro mě už dost dlouhá. Stačilo mi to. (úsměv)

Co vám nejvíc chybělo?

Rodina, kamarádi, přítelkyně. Bylo to také dané tím, že celou dobu jsme na hotelu a nikam jsme se moc nedostali. Navíc nejste doma, ve svém.

Ze zahraničí jste si dovezl originální turecký med. Smlouval jste při jeho nákupu, což je tam běžné?

Rozhodně, a nebyl to jen můj případ. Bral jsem to i jako určitou formu zábavy. V Turecko to má své kouzlo.