V závěrečném utkání skupiny jim k postupu stačila remíza, jenže s Anglií od 78. minuty prohrávali 0:1.

Fantastický závěr lvíčat přinesl v 89. minutě vyrovnání a v nastaveném čase dokonce vítěznou branku na 2:1. „Před zápasem jsme si pouštěli motivační video s olympijskými kruhy a viděli jsme taky finiš Katky Neumannové pro zlato. Po příchodu do kabiny jsme si uvědomili, že jsme předvedli něco podobného,“ usmívá se brněnský odchovanec Lukáš Mareček, který v základní sestavě českého týmu odehrál celé utkání.

Češi vsadili na defenzivní taktiku a své úkoly plnili precizně. Po nečekaném úderu Welbecka jim však k reakci zbývala jen čtvrthodina času. „Zatrnulo nám, asi už jsme seděli v letadle na semifinále. Přesto jsme se nevzdávali a věřili, že s výsledkem ještě něco uděláme. Trenér měl šťastnou ruku při střídání, když Honza Chramosta vyrovnal a v nastavení přidal Tomáš Pekhart ještě vítěznou třešničku. Pak už jsme se topili v euforii. Zažil jsem životní zápas,“ rozplývá se záložník belgického Anderlechtu.

Mareček naskočil na mistrovství Evropy poprvé v základní sestavě, předtím nasbíral jen na pár minut proti Ukrajině. „Po Španělsku se mě trenér Dovalil ptal, zda jsem v pořádku a připravený. Podle tréninku už jsem tušil, že nastoupím,“ sděluje defenzivní středopolař.

A právě rodák z Domašova mohl uklidnit české barvy už v 17. minutě, kdy parádní ranou protáhl anglického gólmana Fieldinga. „Mohl jsem aspoň rozšířit statistiky v brožurách. Každý hráč tam má fotku, počet startů s góly a já tam mám nulu. Kdybych se trefil o půl metru vedle, míč nechytne. Aspoň jsem získal sebevědomí,“ poznamenává.

Ve středu se lvíčata v semifinále šampionátu střetnou se Švýcary. Vítězství znamená postup na olympiádu do Londýna. „Zatím nezaváhali. Nečeká nás nic lehkého, ale po postupu ze skupiny smrti nic nepodceníme. Věřím, že na něy máme a pojedeme na olympijské hry,“ doufá Mareček.