Před jedenácti lety se čeští fotbalisté naposledy probojovali na olympijské hry, které hostilo australské Sydney. Konec černé série v anglickém Londýně závisí na úspěchu národního týmu do jedenadvaceti let na nadcházejícím evropském šampionátu. Pokud se lvíčata probojují mezi medailisty turnaje v Dánsku, zajistí Česku olympijskou letenku. O postup se pokusí také defenzivní záložník Lukáš Mareček, který před rokem a půl zamířil z Brna do belgického Anderlechtu. „Potřebujeme zvládnout první zápas s Ukrajinou. Věřím, že se na olympiádu dostaneme,“ prohlašuje rodák z Domašova.


Jaká panuje v týmu atmosféra před odletem do Dánska?
Nálada je dobrá, i když tréninky jsou teď ještě zaměřené spíš kondičně. Hráli jsme mezi sebou modelovaný zápas, který zafungoval i jako seznamovačka a splnil účel. Příprava bude postupně víc fotbalovější, zítra (úterý – pozn. red.) náš čeká ještě přátelský duel s rezervou Mladé Boleslavi. Přesuneme se do Prahy, kde ve středu potrénujeme a pak už odlet do Dánska.

S Ondřejem Mazuchem hrajete v Anderlechtu, s Michaelem Rabušicem jste nastupoval v Brně. S nimi se příliš poznávat nemusíte…
Jsem rád, že vše klaplo a takhle jsme se sešli, je to paráda. S Rambem jsem neustále v kontaktu po telefonu, volali jsme si ještě před reprezentačním srazem, kdy figuroval mezi náhradníky, a bavili se, že možná pojede. Když se zranil Honza Vošahlík, dostal se do nominace, i když bohužel na jeho úkor. S Rambem taky bydlíme na pokoji.

Při soustředění v Břízkách vás kouč poslal také na výběh k tamní přehradě. Skočil jste do vody?
Po modelovaném zápase nám trenér naordninoval výklus. Původní plán zněl, že kdo prohraje, musí po do přehrady. Nakonec svolil, že do vody může jen ten, kdo si chce zaplavat.

Zůstal jste tedy na břehu?
Patřil jsem k těm, kteří šli do vody na deset minut pouze po kolena. Trénovali jsme poměrně dost, takže se ve studené vodě si nohy aspoň odpočinuly. I když v přehradě měla okolo dvaceti stupňů. (směje se)

Před víkendem jste nafasovali také nové obleky, které před odletem na mistrovství Evropy sjednotí design české výpravy. Obtěžovalo vás zkoušení oděvu?
Kdepak, nedělá mi to problém. Už po kvalifikaci si nás pracovníci firmy změřili, v Břízkách se pouze dolaďovalo. Každý si vyzkoušel, jak mu oblek sedí, nikoho zkoušení nenudilo. Máme oděvy na míru a všichni vypadají reprezentativně.

Pojďme k fotbalu. Jak vidíte šance české jedenadvacítky na mistrovství Evropy?
Z kvalifikace jsme postoupili a chceme potvrdit, že na turnaj patříme právem. Věřím, že nějaký úspěch uděláme. V nároďáku se sešel dobrý ročník, který má na postup na olympijské hry do Londýna. Snad se povede.

Na olympiádu se kvalifikují tři nejlepší týmy, v případě medailové pozice Anglie všichni semifinalisté. Za úspěch považujete první trojici?
Naše skupina vypadá papírově silnější než druhá, hodně napoví první zápas, potřebujeme zvládnout Ukrajinu. V jejím kádru se nachází spousta hráčů z Kyjeva, kteří hrají ligu, a několik z nich nastupuje také v seniorském áčku Ukrajiny. Půjde o nejtěžší zápas a zároveň klíčový. Když odstartujeme ziskem tří bodů, zvedne se nálada a na postup pak už snad dosáhneme. Španělé a Angličané mají dobrá mužstva, ovšem hrát lze s každým.

Co bude platit na Ukrajinu?
Viděli jsme zatím video se sestřihem jednoho jejich utkání, ale bližší seznámení se soupeřem s podrobnou přípravou se budeme zabývat tradičně až v Dánsku. Respekt mají oba týmy, ale Ukrajinu považuju za hratelného soupeře. Když předvedeme výkony jako v kvalifikaci, porazíme je. Věřím, že na ně navážeme.

Koho favorizujete na medailová umístění v Dánsku?
Na turnaji není žádné z osmi mužstev náhodou, ale celky ze druhé skupiny jsem zatím neviděl. S Islandem jsme se potkali ve skupině a docela nás potrápili, také Dánové i Švýcaři budou dobře nachystaní. O Bělorusku nevím skoro nic, víc se dozvíme po prvních kolech. Teď si jejich síly netroufám odhadnout.

A s Českem postoupí kdo?
Snad někoho ze skupiny doprovodíme. (úsměv) Za favority považuju Španěly, ale dobře na tom budou také Angličané. Ačkoliv se objedou bez opor z Premier League (kvůli zranění nejedou Andy Carroll z Liverpoolu ani Jack Wilshere z Arsenalu – pozn. red.), budou silní. Mužstva vypadají vyrovnaně, postoupí lépe připravenější a možná šťastnější.

Počítáte se základní sestavou?
Nevím, zda budu hrát, prostě trénuju naplno. Přesto si nemyslím, že naskočím od prvních minut, protože na mém postup jsme v týmu dva a Marcel Gecov odkopal víc střetnutí. Počkám na šanci a snad přijde, budu připravený.

Před rokem jste na jaře stihl v Anderlechtu dva duely, v letošním ročníku sedmnáct, devět v základní sestavě. Vaše pozice se zlepšila?
Oproti prvnímu půlroku, kdy jsem se aklimatizoval, jsem dostal víc prostoru. Jsem sice za příležitost rád, na druhou stranu vytížení pořád není podle mých představ. Třeba ve dvou zápasech play off jsem nastoupil v základu, pak jsem dvakrát nenaskočil, potom střídal. Chci hrát pravidelně. Trénuju naplno, přidávám si v posilovně a snad se prosadím ještě víc. Uvidíme po letní přípravě.

S kým svádíte největší souboj o místo v základní sestavě?
Uprostřed nastupuje kapitán Biglia, který má několik startů v argentinském áčku. Už měl nabídky k odchodu, jenže prodloužil smlouvu do roku 2015, takže nevím, jestli ho klub prodá už v létě nebo později. Tím se moje šance trochu vzdálila, ale nevzdávám se a udělám maximum, abych hrál pravidelně. Střídáme se Senegalcem Kouyatém nebo Američanem Kljestanem, když někomu zápas nevyšel, šel další. Ve středu zálohy cesta vede, jsou tam dvě místa a rozhodne momentální forma a výběr kouče.

Na závěr se zeptám na domovský klub. Co říkáte sestupu Zbrojovky?
Abych pravdu řekl, jsem hodně zklamaný. Nepřijde mi normální, aby se ve druhém největším městě republiky hrála druhá liga. Bavili jsme se s Rambem, co se v klubu děje, ani v nejhorším jsem nečekal sestup. Mrzí mě to a těžko říct, co bude dál. Situace je špatná.