Před zápasem jste se naposledy trefil loni 19. srpna ještě za České Budějovice proti Spartě. Věříte, že vám kopačky přinesly střelecké štěstí?
Ne, to ne. Nejsem pověrčivý. Chtěl jsem je použít už minulý týden na první zápas, ale to ještě nepřišly. Tak jsem je obul až nyní.
Prosadil jste se až v desátém utkání v brněnském dresu. Spadla z vás nyní nervozita?
Jsem rád, protože ligový gól jsem vstřelil hodně dávno. Čekání bylo strašně dlouhé. V přípravě jsem na sobě makal, což se teď zúročilo. Takový výkon je povzbuzení pro sebevědomí každého hráče. Vítězství mě teď těší dvojnásob, protože jsem k němu pomohl dvěma góly.
Při první brance jste se trefil z první po spolupráci se záložníkem Davidem Paškem.
Nešlo o jednoduchý centr, ale s Davidem na trénincích cvičíme přihrávku na přední tyč. Těší mě, že nám spolupráce vyšla. (úsměv)
O vítězství jste rozhodli až čtyřmi trefami ve druhém poločase. Došly „klokanům" ve vedru síly?
Věděli jsme, že počasí bude náročné a báli jsme se toho. Těžké podmínky se projevily na obou týmech. V prvním poločase jsme tomu trochu podlehli. Naštěstí jsme vyrovnali, v kabině jsme si o přestávce řekli, že soupeře musíme zmáčknout, což se povedlo. Druhý poločas jsme už fungovali, jak jsme si představovali.
Vám ale vedro na první pohled svědčilo…
Spoluhráči vtipkují, že pocházím z jižní Evropy, takže ve vysokých teplotách hraju lépe. Ale já si myslím, že mi to jde stejně jako každému jinému. (úsměv)