Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Na turnaj jsme přijeli s cílem být do třetího místa, a to se splnilo," hodnotí bronzovou medaili dvaadvacetiletý obránce. Momentálně hraje nižší fotbalovou soutěž v Rakousku, malou kopanou za Tripoli Brno a druhou futsalovou ligu za Agromeli Brno.

Jak náročné bylo sebrat síly na zápas o třetí místo?

Poslední dva duely s Rumunskem a Německem už byly na krev, už to bylo o vůli a my to dokázali.

Mohli jste v semifinále s Rumuny předvést něco víc, nebo jste na ně neměli?

Rumunsko spolu s námi podle mě na turnaji hrálo nejlepší fotbal. Hratelní Rumuni určitě byli, ale zaslouženě vyhráli.

Kde jste vzali sílu na penaltový obrat ve čtvrtfinále s Chorvaty?

Celý zápas jsme byli lepší tým, ale Chorvati nám odskočili a klíčový moment bylo snížení. To nás nastartovalo a zaslouženě jsme postoupili.

Odehráli jste sedm utkání v pěti dnech, jak jste to zvládal?

Až do posledního dne to šlo, byl jsem v pohodě, ale ten poslední den už to bylo na krev.

Jak na vás zapůsobilo mistrovství Evropy v malém fotbalu?

Určitě obrovský zážitek, na který nezapomenu a doufám, že takových ještě bude mnoho.

Co říkáte na organizaci turnaje?

Organizace nebyla špatná, určitě se však projevilo, že domácí na uspořádání neměli moc času. Nakonec to nějak zvládli.

Chodili na zápasy diváci, nebo spíš jen hráči ostatních týmů?

Na domácí tým byla vždy plná hala, i na boje o medaile, jinak chodily do hlediště spíš ostatní týmy.

Stihli jste se porozhlédnout po městě, nebo jak jste relaxovali?

Párkrát jsme město prošli a regenerace byla přímo v hotelu, sauna a podobně. Jinak spánek.

Kam řadíte bronz ve vaší kariéře?

Ještě si asi moc neuvědomuju, jakou cenu ten bronz má, ale časem si to určitě uvědomím a bude to další obrovský úspěch v kariéře.

Měli jste prostor na oslavu, nebo jak bude vypadat doma?

Kluci oslavovali celou noc nonstop, jenže mě hned po zápase skolila svalová horečka, tak jsem proležel celou noc na hotelu. Strašně mě to mrzí, ale prostor na oslavu ještě určitě bude doma.