Kliknutím zvětšíte
V domácí derniéře proti Zlínu sebou mrskal, seč mohl, a vytáhl několik parádních zákroků. Vyrovnání na 1:1 však nezabránil a v kabině pak spustil zlostný křik. „Hlavně už to byl druhý zápas se Zlínem, který jsme nezvládli, když jsme hráli proti deseti. Pokud se na to však podívám s odstupem času a není to výmluva, v situaci, kdy docela dost hráčů skoro celý týden netrénovalo a neměli jsme je kým nahradit, může mít bod na konci velkou váhu,“ pronesl čtyřiatřicetiletý vyškovský rodák.
Stal se nejlepším hráčem zápasu, několikrát jste bravurně zasáhl, štve o to víc, že jste vedení neudrželi?
Ne, tak to určitě neberu. Něco jsem chytil, ale byly tam další dvě nebo čtyři situace, kdy kluci buď zblokovali balon, nebo hosté do prázdné brány nedali gól. Měli jsme v zápase štěstí, Zlín taky, bod je podle mě spravedlivý. Pořád však nevyvažuje, že jsme hráli proti deseti a doma.
Přijde vhod zimní přestávka kvůli zraněním?
Určitě i s ohledem na to, že jsme se úplně vydali v zápasech, co jsme měli nového trenéra. Udělali jsme body a pro mě je malý zázrak, že končíme na patnácti bodech.
Držíte se čtyři body nad sestupovými příčkami. Je dvanáctá pozice je pro vás nečekaně dobrá, když jste po devíti kolech měli čtyři body?
Je jinačí, ale všichni si tady musí uvědomit a myslím, že si uvědomují, že hrajeme o záchranu. Máme patnáct bodů, bude to tvrdý boj o záchranu a začne už sedmnáctým kolem na Bohemce.
Ve druhé polovině tabulky se mužstva namačkala do rozmezí několika bodů, s těmi vás čekají klíčová utkání?
Šestnácté kolo se předehrávalo, takže do konce sezony nebude moc zápasů a klíčový bude každý. Víme, že doma můžeme hrát s každým a za tu dobu, co jsem tady, jsme to už párkrát předvedli. Neomezuji to na zápasy týmů ve spodní polovině tabulky, musíme jít do každého s tím, že získáme body a hlavně vozit další zvenku, nejen z Jihlavy.
V čem vidíte největší přínos slovenského trenéra Romana Pivarníka?
V kabině má strašně velký respekt. Nechci říkat, že předtím jsme ho neměli, ale tohle je enormní. V klubu se změnilo strašně moc za dobu, co jsou tady všichni tři noví trenéři. Komentovat do detailů to určitě nebudu, ale patnáct bodů považuji za malý zázrak. Po devátém kole jsem myslel, že si sbalím věci, pojedu domů na Velehrad a už nedojedu. Bylo to ubíjející, ale zlepšilo se to a pozice je teď úplně jinačí než předtím.
Co trenér mění?
Změnilo se úplně všechno. Začali jsme pracovat na věcech, na kterých jsme vůbec nedělali, víc se pracuje s mladými hráči, což můžete určitě vidět na hřišti.
Vzhlížíte s očekáváním k zimní přestávce potom, jakou jste nastartovali cestu?
Zatím jsem nad tím tak nepřemýšlel. Jsou avizované některé změny a uvidíme, co se stane za necelý měsíc, kdy máme volno, a v jaké sestavě se tu sejdeme v lednu. Podle toho nad tím možná začnu přemýšlet, ale teď to nemá cenu.
Měl jste druhou nejdelší sérii v lize bez obdržené branky, dohromady 349 minut. Cítíte, že jste chytl formu?
Vždycky mi šlo o mužstvo. Fakt si nedovede nikdo představit, jaké bylo, když jsme zápasy pořád prohrávali. Stále se mluvilo, že dojde nějaký trenér, dostali jsme pokuty. Jsem rád za mužstvo, že se to změnilo. Vůbec v tomto nehledím na sebe a myslím, že se k tomu má postavit každý stejně, ať je to Škoďák (útočník Michal Škoda – pozn. red.), že dal nějaké góly, nebo kluci z obrany. Dokud budeme hrát jako jeden tým, víme, že to jde.
Vidíte před sebou, že se hráči zvedají? Třeba stoper Petr Pavlík se po slabším úvodu vrátil k jarním povedeným výkonům
Byli jsme dole všichni, nějaký progres určitě vidět je, ale trenér už se o tom vyjádřil, že obrana začíná nahoře. Není to Pavlasem, mnou, Jendou Polákem nebo jen Škoďákem se Ziklíkem (Martin Zikl). Je tam jedenáct hráčů, kteří musejí pracovat spolu. Pokud budeme, vždycky nějaká individualita vyletí, někdo dá gól, někdo nedostane, někdo zabrání šanci.
Změnilo se pro vás něco s kapitánskou páskou na ruce, kterou jste převzal od Petra Pavlíka?
Ze začátku jsem to bral jako velkou zodpovědnost, ale docela dost jsem o tom mluvil s trenérem gólmanů Martinem Vaniakem a přenesli jsme to do roviny, že pásku mám a s tím musím bojovat. Určitě cítím zodpovědnost, ale ne takovou, která mě má tlačit dolů.
Jak vám pomáhá příchod bývalého reprezentačního brankáře Martina Vaniaka?
Pomáhá už jen tím, že nás trénuje, protože má neskutečné zkušenosti, neskutečný počet odchytaných zápasů a neskutečný počet nul v nich. To mluví samo o sobě.
Chystáte se na vánoční klid?
Naplánovali jsme si menší výlet s přítelkyní, ale do 23. prosince jede naše firma, autoservis s lakovnou, takže moc volného času nebude. Přes sezonu se věnuji jen fotbalu, takže budu dohánět věci, které jsem v práci zanedbával.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
