Kariéra dorostence Zbrojovky nabírá závratnou rychlost. „Zatím to zvládám docela v pohodě. Nepatřím k trémistům, ale přece jenom cítím v ligovém zápase velkou zodpovědnost. Za důvěru jsem rád,“ pousměje se Přerovský.

Po úvodním intermezzu v Českých Budějovicích patřil k nejlepším hráčům odvety pohárového osmifinále, kdy Brno porazilo Karvinou 4:0. Proti Ústí nad Labem tak jezdil na pravém kraji záložní řady od první minuty. „Už s Karvinou jsem měl pokyny hrát v klidu, nebát se něco si dovolit a hlavně běhat,“ tlumočí mladík své úkoly.

Prvoligový debut v základní sestavě s ním cloumal víc než předchozí duel s Karvinou. „Na Srbské jsem měl větší motivaci, přišlo se na mě podívat hodně známých. Před zápasem s Ústím jsme se nerozcvičili tak dobře jako na Srbské, na těžkém terénu míč strašně odskakoval. Možná jsem byl trochu nervóznější,“ připouští Přerovský, který v áčku zdědil dres s číslem 10 po Chlupovi.

Ve vítězném duelu na severu Čech vydržel do 64. minuty, kdy Zbrojovka vedla 2:1. Do konce utkání padla ještě branka na každé straně. „I po vyrovnání jsem věřil, že zápas vyhrajeme. Měli jsme spoustu šancí, taky jsem jednu zahodil. Ale minuty na střídačce ubíhaly hrozně pomalu,“ popisuje brněnský talent. Na hřišti se nejspíš objeví také v pondělí s Ostravou. „Trenér mi řekl, ať už se soustředím na Baník. Doufám, že se v áčku udržím,“ přeje si Přerovský.

Prospívá mu, že z dorostu přešel do kabiny prvního týmu ještě se Simerským a Matyskou. „Když jsme s klukama na hotelu, je to mnohem příjemnější, starším neřeknu cokoli. Ale zkušení hráči nám hodně pomáhají, jejich rad si cením,“ uzavírá záložník.