Osm milionů korun tratil Českomoravský fotbalový svaz na prodeji sídla v pražské Kozí ulici. Šest a půl milionu korun zase v přípravných studiích projektu Národního stadionu. Suma sumárum čtrnáct a půl milionu a dva údajní viníci. To odhalil forenzní audit, který si nechalo vyhotovit současné vedení svazu, a na doporučení advokátních kanceláří žádá mimosoudní vyrovnání po bývalém místopředsedovi ČMFS Vlastimilu Košťálovi a expředsedovi Pavlu Mokrém. „Je to nesmysl,“ hájí se šestapadesátiletý Mokrý, nyní generální ředitel Zbrojovky Brno, v exkluzivním rozhovoru pro Deník Rovnost.

Nové vedení ČMFS jasně tvrdí: Poškodil jste svaz. Co vy na to?
Nemá pravdu, svaz se sám poškozuje těmito mediálními útoky a nesmysly. Žádná ztráta mu nevznikla, to je prostě spekulace.

Přesto po vás a Vlastimilu Košťálovi žádá čtrnáct a půl milionu korun.
Celá hra okolo škody je naprosto absurdní, žádná nevznikla, už mi to přijde úsměvné. Žádal jsem vedení svazu, abychom vše probrali, jak je to běžné v civilizované společnosti. Nic takového se nestalo, případ dostala rovnou disciplinární komise.

Předpokládám, že vaši právníci nedostanou pokyn k mimosoudnímu vyrovnání…
V celé té záležitosti je tolik účelových pochybení, že vznik jakékoli škody je v oblasti ekonomické teorie a politické rétoriky. Jde jen o práci právníků, kteří na tom asi slušně vydělají. Každá advokátní kancelář to má stejné, když chce svaz žalovat, ať žaluje, kancelář si vydělá a výsledek je jí v podstatě jedno. Nakonec vše zaplatí svaz. A další vedení to bude moci stejnou cestou požadovat po Ivanu Haškovi.

Nemáte strach z případné žaloby?
Rozhodně ne, moji advokáti se nad audity a požadavky svazu docela nasmáli. Spíš dám vše dohromady s mým loňským absurdním zatčením a budu podávat žaloby já. Nechci však dělat zle, ve finále na to doplácí český fotbal. Nakonec nic nevyplyne, protože jde o nesmysl, ale fotbal dostal ránu, která bude bolet hodně dlouho.

Už jste nahlédl do auditu?
Poslala mi ho právě disciplinární komise, což je jediný orgán, který se se mnou hodlá bavit. To jsem odmítl a raději vše předal právníkům. Nebudu přece s disciplinárkou jednat o ekonomicky zaměřeném auditu, když na něj nikdo z jejích členů nemá potřebné vzdělání. Nechce se mnou mluvit vedení svazu ani žádný auditor, protože jsou prý vázaní mlčenlivostí.

Nepřijde mi běžné, aby takovou kauzu řešila disciplinární komise.
Z toho lze vidět, že jde o účelovou kauzu, jejímž cílem je krev za každou cenu. Aby svaz ukázal, že ti před námi byli darebáci a patří za mříže. Ať se raději dívá každý sám na sebe. Novému vedení jsem od první chvíle nabízel spolupráci, nikdy ji nepřijalo. Napsal jsem dopis předsedovi Haškovi k auditu ani mi na něj neodpověděl, to dost vypovídá o celé situaci.

Opravdu si myslíte, že věc má politický podtext?
Audit nepochybně nestál málo a vznikl především proto, že někdo vypracoval zadání. Nebudu říkat konkrétní jména. Netuším, jak někdo přišel na sumu čtrnáct a půl milionu korun. Prodej baráku v Kozí ulici považuji za jednoznačně průhledný a transparentní, na což jsou všechny doklady.

Jak jste tedy o prodeji rozhodovali?
Už na počátku řešení prodeje jsme tušili budoucí možné problémy, a tak jsme celou záležitost předali Asociaci realitních kanceláří, která dala objektivní návrh k realizaci, jenž schválil výkonný výbor. Tuším, že jedenácti hlasy ze dvanácti. Dům byl v dezolátním stavu, pro fotbal nepoužitelný a nepotřebný, a tak nastala správná doba ho prodat. Kdysi se mluvilo o padesáti šedesáti milionech a nakonec z toho bylo sto dvacet.

Proč jste však vybrali až pátou nejvyšší nabídku?
Protože předchozí neměly k dispozici potřebné prostředky a byla u nich další omezení. A realitní odborníci nám dali jasná doporučení. Kdyby dal někdo víc, určitě by dům dostal.

Moravský peněžní ústav nabízel 128 milionů korun a ve výroční zprávě insolventnost popřel.
Dnes už ty podklady nemám, ale stačí do nich nahlédnout, co vše měl tehdy výkonný výbor při rozhodování k dispozici. Nepochybně to lze dohledat. Navíc šlo na naše poměry o docela velké peníze.

Jak obhájíte projekt Národního stadionu?
Viděli jsme jej jako šanci pro český fotbal, protože jsme měli přísliby od politiků. Paroubek nabízel miliardu, projektu byl velmi nakloněný i primátor Bém. Doba se vzhledem k úspěchům reprezentace nabízela, měli jsme spoustu pozitivních jednání. Už jsme si mysleli, že je jen otázkou času, kdy se kopne do základního kamene.

Jenže podle auditu vznikla ztráta skoro šest a půl milionu korun…
Nechápu, proč všichni stále berou audit vytvořený bez pravidel a v rozporu s evropskými standardy soukromou společností za obrovské peníze jako nejsvatější zákon, přitom má stejnou relevanci, jako kdybych já udělal audit v jaderné elektrárně. Jestli se utratily nějaké peníze? Příprava samozřejmě něco stojí. Měli jsme limit schválený výborem, který byl podle mě dodržený. Pokud ne, zůstává otázkou, zda se do něj počítá něčí výplata či jiné položky. Nemyslím si, že je možné dohledat jakýkoli osobní zájem se obohatit.

Do škody se započítaly tři miliony pro Jana Obsta. Máte vysvětlení?
Obst měl plat zhruba padesát tisíc korun měsíčně, krát dvanáct je šest set tisíc. Což za čtyři roky dělá dva a půl mi〜lio〜nu, takže jde o jeho regulérní mzdu. Jeho plat však nebyl schválený do projektu stadionu, svaz ho platil také za legislativu a spoustu jiných věcí. Jsme u jedné z absurdit, kterou mají řešit právníci?

Jak vás zmocněnec Košťál seznamoval s projektem stadionu?
Přednášel zprávy na výkonném výboru, jak vše běží. Považuju za úplnou blbost, abychom utratili čtyři miliony navíc, které si dal do kapsy. I když je Košťál nepopulární, je schopný manažer a věděl, co si může dovolit.

Suma za projekt nebyla vysoká?
Zeptejte se, kolik stál návrh brněnského stadionu. A bude stát? Kdoví. Teď se můžeme pídit, kdo jej zadal, ať si ho zaplatí. Může jít klidně o osm až deset milionů, projekty jsou hrozně drahé. Ve dvoumiliardovém rozpočtu neudělá osm milionů zhola nic.

O prodeji domu v Kozí ulici i Národním stadionu sice rozhodoval výkonný výbor, ale na smlouvách je váš podpis…
Předseda ho na dokumentech musí mít. Nikdy nešlo o to, že se tak rozhodl Mokrý, respektoval jsem vůli výkonného výboru. Kdyby se rozhodl barák prodat a já smlouvu nepodepsal, svaz mě nyní obviní, že za takové peníze už se dnes třeba neprodá a zase by se mluvilo o škodě… A pokud Košťál něco zpronevěřil, musí to někdo doložit.

Vy si to nemyslíte?
Je to stále dokola, nejenže si to nemyslím, ale jsem přesvědčený, že jde jen a jen o spekulace a politickou hru na ty černé a bílé.

Stojíte si za tím, že vynaložené peníze jsou pečlivě zaznamenané?
Měli jsme standardní účetní audity dle zákonných pravidel, které mají takové věci na starost. V nich se počítá „má dáti, dal“. Nedovedu si představit, že auditoři podepíší něco zcela mimo realitu. Proto v celé kauze vidím velmi silné politické zabarvení a odvádění pozornosti. Dával jsem si velký pozor, protože funkci předsedy ČMFS všichni velmi pečlivě sledují. Měl jsem vždy na zřeteli prospěch fotbalu. Nyní je v módě hledat chyby po předchůdcích.

Jen čistě teoreticky. S polovinou z téměř čtrnácti a půl milionu korun musíte být, jak se říká, „za vodou“.
Mám malý domek na hypotéku, a to je všechno. Žádné fondy, pozemky, akcie. Myslím si, že žiji docela skromně. Kdybych měl takové peníze, asi bych se choval jinak. Na svazu jsem stejně jako v Brně pobíral normální manažerský plat.

Když vás poslouchám, srší z vás neochvějná jistota, že vše probíhalo, jak mělo…
Samozřejmě, protože nejsem blázen, abych zpronevěřil takové peníze. To je prostě nesmysl a odporuje i mému založení. Kdyby to tak bylo, dávno mě odhalil účetní audit. Neobohatil jsem se a ani nikomu k penězům nepomohl.

Co říkáte na názor, že současné vedení chce jen zastřít neúspěchy českého fotbalu?
Jistě. Jde o téma, které zajímá veřejnost a je mediálně vděčné, proto se za ním skryje momentálně velmi špatná liga nebo nároďák, který se třese, aby porazil Skotsko a měl šanci postoupit. Máme problémy s mládeží, partnery, sponzory, vnitřními nesváry, podporou státu. To nedávám za vinu jen současnému vedení fotbalu, protože doba je složitá. Ale bojovat s ní tak, že ukazuju prstem na někoho jiného, mi nepřijde férové.

Objevila se informace, že postupy na mistrovství Evropy a světa se měla svazová pokladna obohatit o miliardu. Teď je v ní údajně pětasedmdesát milionů. Jak je to možné?
Lze jasně doložit, kam peníze šly, stačí se podívat do účetnictví, ale o to nikdo nemá zájem. Od toho jsou právě účetní audity. Roční rozpočet svazu dělá 250 milionů, z čehož fotbal žil.

Tím jste mi neodpověděl.
Když teoreticky připustím miliardu, není možné, že zůstalo pětasedmdesát milionů a Košťál s Mokrým si odnesli po sto milionech. (ironicky) Hospodárnost je věc druhá. Někdy jsme snad mohli nepochybně postupovat lépe, jenže dnes se šetří jinak než třeba v roce 2004.Výdaje však vždy musí odpovídat příjmům.

Připouštíte špatné hospodaření?
Kdo je oprávněný to hodnotit, kdo znal všechny potřeby svazu a všechny souvislosti, zvyklosti a další atributy? Špatné hospodaření je jenom politická fráze.

Čím si vysvětlujete, že ve výčtu obviněných chybí tehdejší svazový „ministr financí“ Jaroslav Vacek?
Staral se o STES a televizní práva. O stadionu věděl totéž, co my ostatní, a v prodeji baráku figuroval jako každý člen výkonného výboru.

Ale kauzu JVM Promotion, v níž STES figuroval, shledal svaz také za ztrátovou.
Možná se ptáte správně a asi víte proč, i když jde o spekulaci. Třeba ještě pana Vacka bude svaz potřebovat.

STES se zodpovídal svazu?
STES byla akciovka, kterou řídil pan Kinda. Sice se zpovídal výkonnému výboru, ale jinak šlo o samostatnou společnost se svými orgány. Já jsem skandalizován především za Národní stadion a dům v Kozí ulici. (úsměv) Za čtyři pět let uděláte spoustu rozhodnutí. Nikdo není dokonalý, ale zvláště v těchto dvou případech jsem úplně klidný.

Pokud půjdete k soudu, vaše případné očištění může trvat roky?
Doufám, že ne. Předpokládám, že případ mého zatčení bude velmi brzy ukončený, požadavky na náhradu škody ohledně auditu se však mohou táhnout delší čas.

Kauza obohacování z prodeje vstupenek na Euro 2004 už je zametená pod stolem?
Žádné obohacování nebo daňové úniky nebyly. Někdo dal dohromady zatčení, protože použil informace, které se mu hodily. Teď se zjistilo, že ke stejné kauze patří jiné věci, na které se jaksi zapomnělo. Jak je možné člověka tak pošpinit? Ani mě formálně nepozvali k podání vysvětlení, jednoduše přijelo komando. Tomu říkáme demokracie, to je přece šílené. (rozezleně)

Co považujete za absurdnější, zatčení, nebo požadavek svazu na čtrnáct a půl milionu korun?
Oboje hážu do jednoho pytle, úkony proti mé osobě považuju za absurditu. Vím, co jsem udělal. Nikdy jsem nebyl žádný hochštapler, který si chtěl bokem vydělat miliony, na to jsem velmi opatrný. Nevzal jsem si ani odstupné, když jsem ze svazu odcházel, přitom jsem si mohl odnést pět platů. Tenkrát mě chválili, jak jsem se zachoval férově, a za dva měsíce pro mě přišli.

MOKRÉHO KAUZY

Dům v Kozí ulici
Bývalé vedení svazu prodalo dům v Kozí ulici až páté nejvyšší nabídce. Přitom odmítlo Moravský peněžní ústav a jeho 128 milionů korun kvůli možné insolventnosti, ačkoli výroční zpráva společnosti ji vyvrátila. Dům tak odkoupil Agropodnik Olešná jen za 120 milionů, který si na platbu vypůjčil. Výkonný výbor schválil prodej ještě ten den, kdy Vlastimil Košťál obdržel doporučení od realitní kanceláře.
Národní stadion
Místopředseda Košťál vložil ze svazové pokladny 8,8 milionu korun do studií stadionu, ačkoli se svaz neměl chovat jako investor. Celý projekt navíc označil audit, který si zadalo nové vedení, za „silně nerealistický“. Půl milionu byly náklady na cestovné a oblečení, necelé tři miliony korun obdržel Jan Obst, který zastával roli poradce v projektu Národního stadionu.