Případní „tlouštíci" by neměli situaci lehkou jen při fyzické přípravě, ale také v kabině. „Žádný váhový limit, kolik můžeme přibrat, jsme před pauzou nedostali. Je to na zodpovědnosti každého z nás. Akorát se pak největším hříšníkům posmíváme. Vydrží nám to maximálně měsíc, pak už vždycky vše shodí," vysvětluje záložník.

Ten s držením váhy nemá žádné problémy. V opačné pozici je naopak brankář Patrik Lengál. „Bude mít radost, že ho zmiňuju," směje se Pšikal. „Když někdo z nás přibere, nezamaskuje to. Vždycky to na spoluhráči poznáte, až si v kabině svlíkne tričko," dodává devětadvacetiletý fotbalista.

Poslední soutěžní utkání sehrály Rosice 17. listopadu loňského roku. Od té doby až do začátku prosince hráči už jen lehce trénovali. „Kdyby šlo o nějaký dril, asi by na tréninky nikdo nepřišel," vtipkuje Pšikal.

Kromě fotbalu se věnovali i hokeji. „Nejlepší z nás je obránce Martin Živný, který je takový obojživelník. Umí oboje. Zbytek z nás je na podobné úrovni, na ledě se spíš plácáme," popisuje.

Následné volno Pšikal nejvíc uvítal kvůli práci. „Stihl jsem si dodělat, co jsem v sezoně kvůli fotbalu zanedbával," říká obchodník jedné z firem, který prodává například šroubky.

O střelce šesti podzimních třetiligových branek se v zimě zajímaly i divizní týmy. Pšikal ale zůstal věrný Rosicím. „Po domluvě s ředitelem klubu jsem se rozhodl pokračovat tady. Rosice jsou pro mě druhý domov," přiznává.