Teď se chystá na boj o postup do krajského přeboru. V dresu rodných Bosonoh. „V zimě jsem se domluvil v Rakousku na ukončení spolupráce. Už jsem pro ně byl drahý a měli tam mladší hráče. Bosonohy byly jasná volba, bydlím hned vedle hřiště,“ směje se sedmatřicetiletý brněnský rodák.
Na jeho nejpovedenější sezony už pomalu sedá prach. Přesto s ním do druhého týmu I.A třídy počítají na jeho typický post forvarda. „Zkoušel jsem to i v záloze, ale ti kluci jsou už nějak moc rychlí. Vrátil jsem se na hrot a v přípravě dal i nějaké branky. Možná ale budu muset občas i na post stopera,“ představuje se Holomek jako fotbalový univerzál.
Po osmi letech v rakouských nižších soutěžích teď bude na hřišti poslouchat mateřštinu. Stejně jako v kabině od svých většinou mnohem mladších spoluhráčů. „Žádný velký respekt se nekoná. Kluci si ze mě spíš dělají srandu, ale v dobrém. Já se na ně chodil dlouhou dobu, všechny znám,“ usmívá se mladší bratr dalšího bývalého útočníka Pavla Holomka.
A další někdejší hráč nejvyšší soutěže Bosonohy trénuje. Zimní posila se s Danielem Břežným zná už celou řadu let. Dokonce mu pomáhá jako asistent. „Kromě toho ještě trénuju přípravku a holky v malé kopané. Pořád se ještě učí, tam je to spíš pro zasmání,“ culí se dvojnásobný nejlepší střelec druhé ligy.
Kolik branek má v plánu na jaře nastřílet, neprozradí. „V pětadvaceti letech bych řekl, že jich chci patnáct. Věřím, že prodám svoje zkušenosti. A třeba se nám podaří postoupit. Kdysi jsem tu už hrál a těch patnáct gólů jsem dal. Tak si všichni myslí, že se to bude opakovat. Ale co já vím, jak to bude?“ ptal se fotbalista, který nakoukl do necelé stovky prvoligových duelů.
