Pospíšil vyrostl vedle legendárního Popluhára

9. 4. 2013

Redakce

Brno /ZBROJOVÁK STOLETÍ/ - Devět let hrával Josef Pospíšil stabilně ve středu zbrojovácké obrany a nějaký čas dokonce nosil i kapitánskou pásku. Jenže právě v mistrovské sezoně ze základní sestavy vypadl. Vedle Václavíčka totiž začal nastupovat reprezentant Karel Dvořák, který přišel z pražské Dukly, a na Pospíšila zbylo jen místo na lavičce. „Nebylo to tak hrozné. Karel pořád marodil se zádama, na jaře měl nějaké zdravotní potíže i Rosťa, takže jsem toho odkopal celkem hodně," nestěžuje si.

Josef Pospíšil. | Foto: archiv

Začínal ve Smržicích u Prostějova, kde ho společně s bratrem trénoval otec. V dorostu přestoupil do Železáren Prostějov a v sedmnácti už kopal za muže. Na vojnu se dostal do druholigové Dukly Komárno. „Měli jsme výborný mančaft. Hráli tam se mnou třeba budoucí reprezentanti Kabát, Štrausz, Kravárik, chytal Šaňo Vencel," jmenuje slavné spoluhráče.

V Komárně si ho vyhlédl Bardejov. „Přišlo pak i Brno, ale už bylo pozdě. Měl jsem to podepsané v Bardejově, kam nás šlo z Komárna asi pět kluků. Tak jsem hrál další dva roky druhou ligu na Slovensku. A tam se to pěkně řezalo, takže jsem se ledacos přiučil. Nebyl jsem až takový brousek, ale uměl jsem přitvrdit," připouští.

Po dvou letech se znovu ozvala Zbrojovka, jenže v té době už druholigová. „Mohl jsem jít tehdy do první ligy. Chtěli mě v Plzni, Ostravě a hlavně v Interu. Nakonec jsem Brno podruhé neodmítl," přibližuje okolnosti svého příchodu do Zbrojovky.

Hrál tedy opět jenom druhou nejvyšší soutěž. A mohlo být ještě hůř. Na jaře 1969 totiž Zbrojovka málem spadla ještě o patro níž, když se vytvářela jedna společná druhá liga. „Zachránili jsme se až na konci posledního zápasu s Nitrou. A to dost kuriózně. Zahrával jsem trestný kop a nějak mně míč hrozně skočil na drn. Trefil jsem to úplně mimo branku, na druhou stranu, než jsem chtěl. Najednou se tam objevil Vašek Lunda a dal to do gólu. Jinak ten balon prošel snad až do autu," připomíná zajímavý gól.

Přesto nakonec nelitoval, že do Brna šel. Později totiž absolvoval vysokou stoperskou školu vedle zkušeného internacionála Jána Popluhára. „Postavil si mě, kam chtěl, a sám to tam pak posbíral. Od něj se člověk mohl hodně naučit. Přitom mladé vůbec nedrbal, byl to naprosto pohodový člověk," pochvaluje si spolupráci s legendou československého fotbalu.

V Brně toho odehrál nejvíc ve stoperské dvojici s dalším Hanákem Václavíčkem. Za trenéra Havránka dělal i kapitána. Po příchodu Dvořáka z pražské Dukly dostával stále méně šancí. „Něco jsem odehrál místo Karla, který často marodil. A v mé poslední zbrojovácké sezoně jsem pak zaskakoval v obraně zprava i zleva. Kde bylo zrovna potřeba," vzpomíná na konec své zbrojovácké etapy. V létě 1979 přestoupil Pospíšil do Králova Pole, kde si zahrál druhou ligu, a později ještě nastupoval s dalšími bývalými zbrojováky za Domašov.