Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jste obránce, ale s Duklou jste místy hrál i útočníka…

V našem systému jsem útočník nebo záložník. V útoku jsem začínal, takže s tím nemám problém. Dopředu mě to baví, i z beka jsem aktivní. Teď si můžu dovolit ještě víc, protože vím, že za sebou mám zadáka.

Takže vám věčné přesuny v sestavě nevadí?

V současném fotbale je univerzálnost výhoda. Čekal jsem na svoji šanci, doufám, že jsem ji chytil. Fotbal mě teď hrozně baví.

Byť jste Dukle gól nedal, druhá branka nese váš podpis…

Viděl jsem periferně, že jsem sám a chtěl jsem míč dávat na zadní tyč, ale pak jsem si všiml, že je přede mnou obránce. Nabíhal Skali (Jiří Skalák pozn. red.) a viděl jsem, že bude dávat do prázdné.

Překvapilo vás, že míč k vám propadl?

Doufal jsem v to. Obránce naštěstí uklouzl, takže pak jsem to měl jednoduché.

Proč jste ve druhém poločase polevili v aktivitě?

Řekli jsme si, že změníme styl hry, začali jsme hrát na pět záložníků. Věděli jsme, že o jeden gól vedeme a snažili jsme se to udržet. Nechtěli jsme nikam spěchat, hrát musela Dukla.