Číslo třináct je pro většinu lidí špatným znamením. Brněnský útočník Michael Rabušic ale na pověry po středečním zápase určitě nevěří. Právě po tolika utkáních se opět trefil v první lize. Proti Kladnu dal dvacetiletý útočník úvodní branku utkání.

„Konečně mi tam zase něco spadlo, už bylo načase. Ale měl jsem zaděláno dokonce na hattrick. Důležité je, že jsme vyhráli,“ oddechl si hráč, který nasměroval jihomoravský klub k dalšímu jarnímu vítězství. Tentokrát 3:0.

Co rozhodovalo, že tři body si ze zápasu odneslo Brno?
Kladno jsme nepřejeli, ale narozdíl od nich jsme dokázali dát ze šancí góly. To se soupeři nepodařilo, měl jich daleko míň.

Pustili jste je jen na začátku k dvěma nebezpečným příležitostem…
Byly po našich chybách. Zoubek byl vždy sám za obranou, naštěstí se neprosadil. A pak se ukázalo pořekadlo, nedáš dostaneš.

Bylo těžké prosadit se proti soupeři, který přijel s cílem především pečlivě bránit?
Zápasy s nimi jsou vždy strašně těžké, potřebují totiž každý bod. Musíme proti nim hrát dopředu, tvořit. Ze začátku se nám moc nedařilo, ale první gól hodně pomohl. Druhým jsme se pak uklidnili. Od té chvíle jsme zápas kontrolovali.

Už jste se sžil s novým systém trenéra Miroslava Beránka?
Stále si ještě zvykám na svou novou úlohu, kdy se na krajích daleko více naběhám. Každopádně je to zápas od zápasu lepší. Proti Kladnu jsem odehrál na jaře nejlepší zápas. Doufám, že moje forma bude pořád stoupat.

Po delší době jste opět dal gól. Oddechl jste si?
Konečně mi tam zase něco spadlo, už bylo načase. Ale měl jsem zaděláno i na hattrick. Důležité je, že jsme vyhráli. Dvakrát mi to soupeř vykopl z brankové čáry. Doufám, že jsem si štěstí schoval na příště. (usmívá se)

Jak moc mrzí, že jste nedal více branek?
Je to škoda. Poprvé jsem balon trefil dobře, podruhé jsem gólmana přehodil, ale obránce balon vyhlavičkoval. Padnout do brány rozhodně ještě něco mělo.

Víte, po kolika zápasech jste se gólově prosadil?
To netuším. Jen vím, že to bylo naposledy v Teplicích. Říkal jsem si tam v posledním zápase, že už je to půl roku. To je opravdu hodně. Zápasy jsem si raději ani to nepočítal.

Bylo to po třinácti utkáních.
Šťastná třináctka. (směje se) Asi si vyměním číslo dresu.