O víkendu jste dostali od trenéra Václava Kotala volno. Byl i díky prvním dvěma zásahům ve Zbrojovce příjemnější?

Takhle to neberu, víkend byl vcelku normální. (úsměv) Strávil jsem ho s rodinou.

Fanoušci už netrpělivě očekávali, kdy se za Brno poprvé gólově prosadíte. Dostavila se úleva i u vás?

Trochu to ze mě spadlo. Pořád se ale jedná jen o pohár, potřebuju dát nějaké góly v lize. To by ze mě spadlo ještě víc. Těším se, až zase soutěž odstartuje.

Pokutový kop vám v pátek přenechal tradiční exekutor Pavel Zavadil. Nešel na něj z pověrčivosti, protože faul byl právě na něj?

Už před zápasem jsme se bavili, že kdybychom penaltu kopali, nechá mi ji, abych se trochu chytl. Dokonce to vyšlo tak, že byla zrovna na něj, ale doufám, že by mi ji nechal i v případě, že by soupeř fauloval někoho jiného. (smích)

Měl jste chuť i na hattrick?

Už jsem na něj trochu myslel, ale měl jsem problémy s kolenem, takže mě trenér raději šetřil.

Zahrál jste si s novými podhrotovými hráči Donnellem Moukanzou a Tomášem Brigantem. Jak se vám v obměněné sestavě spolupracovalo?

Kluci jsou na podobné úrovni, takže nebyl problém v tom, že bychom si na hřišti nerozuměli. Pořád ale chybí to, co říká trenér – centry do vápna. Musíme se do nich víc tlačit, z nich já se můžu prosadit. V zápasech to není, chybí mi tam víc balonů. Když se podívám na ligu, tak za pět kol jsem z těchto situací měl snad jednu šanci.

Trenér dal v pátek najevo svoji nespokojenost se závěrem zápasu, kdy Velké Meziříčí Zbrojovku přitlačilo. Strachoval jste se o výsledek a postup?

Soupeři z nižších soutěží jsou vždycky nepříjemní, v takových zápasech se vyhecují. Věřil jsem ale, že to zvládneme.

V nezvykle dlouhé pauze vás čeká i kondiční blok. Vítáte jej?

V reprezentačních pauzách se vždycky objeví. Je pro nás dobře, že můžeme potrénovat. V pátek si aspoň zahrajeme přátelák se Znojmem, což je zpestření, takže úplně bez fotbalu nebudeme.