Uháněl s míčem sám na brankáře. Tisícovky Zbrojováků zmlkly v očekávání… A nedal. „Takové šance jsem měl jednu dvě každý zápas. Byl jsem neskutečně rychlý, ale v koncovce spočívala moje slabina. Proto mám pochopení i u svých svěřenců," přiznává Libor Zelníček.

I když neměl instinkt fotbalového zabijáka vrozený, v první a druhé lize odehrál kolem dvou set zápasů. Většinu z nich za Zbrojovku a Drnovice. V brněnském celku řádil v osmdesátých letech po boku ostrostřelce Róberta Kafky a hlavně Romana Kuklety. „Neměli si vedle mě na co stěžovat. Dokázal jsem jim pas načasovat. Ale protože jsem už raději přihrával, stávali jsme se čitelnými," směje se ve své době fotbalový rychlík.

V Brně strávil většinu kariéry ve druhé lize. Za Lužánky přesto chodily i dvacetitisícové návštěvy. A postup? Ten „flintě" vždycky o nějaký ten bod utekl. „Byla tam i úplatková aféra. Ale někdo nahoře Brno v nejvyšší soutěži nechtěl. Tehdy se zápasy tak nekontrolovaly. Někdy se nám rozhodčí smáli do obličeje," přibližuje poměry v polovině osmdesátých let.

Zelníček měl na nejvyšší soutěž už dřív. Dočkal se jí až v roce 1989. A start měl skvělý. V deseti zápasech dal sedm branek. „Oslavy postupu byly parádní. Na to jsme byli dobří. Ve Zbrojovce jsme měli super partu. Chodili jsme po tréninku na pivo," zasní se čerstvý osmačtyřicátník.

Z Brna nikdy odcházet nechtěl. Jenže po dvou sezonách v nejvyšší soutěži po „brněnském expresu" zatoužil Baník. „Mezi oběma kluby byly obří rozdíly. První, co mě v Ostravě čekalo, byla cesta na Britské ostrovy a přípravné duely s anglickými týmy. I podmínky jsem měl třikrát lepší," upozorňuje.

Návštěva Turecka

S Baníkem také jedinkrát v kariéře nakoukl do Evropy. Zápasy s dánským Odense za řeč nestojí, zato turecký Galatasaray je jiná káva. „Hlavně u nich. Tam je fotbal náboženství. Hodinu před zápasem byly tribuny plné," vzpomíná na exotický zážitek.

Ostravská anabáze byla krátká. Na šanci v áčku čekalo třicet kvalitních hráčů. A to Zelníčkovi nevyhovovalo. „Přišel za mnou trenér Kopecký, že o mě stojí Gottvaldovy Drnovice. A že bych byl blbej, kdybych nešel," tvrdí.

A tak šel. A ve vesničce vedle Vyškova zažil nejkrásnější okamžiky. A nejen fotbalové. „Hodně se mluví o fórech Horvátha a Švancary. Takových borců bylo v Drnovicích patnáct. Majitel klubu Gottvald si takové typy vyloženě vybíral. Vždycky jsme před hospodu zaparkovali deset aut, které ve Vyškově každý znal, a bavili jsme se," vybavuje si Zelníček netradiční část profesionální kariéry.

Ale pozor: v Drnovicích tým sice žil mimo hřiště, na trávníku se ovšem vesnický klub prohnal národní ligou a z druhého místa zamířil mezi elitu. Zelníček v první lize stihl za klub 31 zápasů. Jediný gól si nechal do sítě brněnského Boby. A pak přišlo zranění. Přetržené křížové vazy, ve 29 letech. „Hrozně mě to mrzelo. Zrovna přicházel Radek Drulák. Myslím, že by nám to spolu šlo," míní rodák z Moravského Krumlova.

Navzdory doktorům

Po druhé operaci mu ortoped řekl, že už si fotbal nezahraje. Přesto se Zelníček ještě deset let aktivním fotbalem živil. „Nebylo to na zajištění, ale aspoň jsem hrál," hlásí.

Celý život prohlašoval, že z něj rozhodně nikdy nebude trenér. Tak se jím pochopitelně stal. „Je to práce Stani Schwarze, který si mě dovedl k béčku Brna jako asistenta," hlásí původce své současné profese.

K úspěchům svých týmů se ale příliš hlasitě nehlásí. Překvapivě až na béčko v brněnském dorostu. „Na ty podmínky jsme hráli výborně. Ale já vždycky říkám, že trenér je tam od toho, aby to hráčům nekazil," usmívá se.

Přesto zažívá jeden úspěch právě teď. Třebíči nic „nepokazil" a postupuje s ní z divize do třetí ligy. „Už vidím, jak mi budou po čtvrtém kole diváci nadávat, že jsem je fyzicky špatně připravil," ironicky povídá fotbalový svéráz, jehož si vybrala Zbrojovka už ve čtrnácti letech.

„Byl jsem všestranně nadaný. Zato když dneska na tréninku poručím kotoul, to aby vedle hřiště stály tři sanitky a kluky stíhaly odvážet," dodává.

Libor Zelníček

Narozen: 10. června 1965 v Moravském Krumlově (48 let)

Sport: fotbal

Hráčská kariéra: Moravský Krumlov (19771983), Zbrojovka Brno (19831991), Tábor (19841986), Ostrava (19911992), Drnovice (19921995), Chrudim (1995), Ratíškovice (1996), Zeman Brno (19961997), Karlstetten (1997 2000), Pulkau (20002003), Sádek (20042008)

I. liga: 108 zápasů, 17 gólů

Trenérská kariéra: Brno B (2004-2006, asistent), Brno dorost (20062008), Třebíč (20082010), Rosice (20102011), Třebíč (od 2011)

Úspěchy: dvakrát nejlepší střelec Zbrojovky, dorostenecký mistr ČSSR

Rodina: ženatý, dcery Veronika a Kristýna

Zajímavost: svůj poslední ligový gól vstřelil za Drnovice Brnu