„Jsem za to obrovsky rád. V Liberci mě už dlouho chtěli a naštěstí vše vyšlo tak, že hned po přestupu hrajeme o nejvyšší příčku," svěřil se jedenadvacetiletý rodák z Hustopečí, který letos odehrál 27 utkání a vstřelil dva góly.

Kolo před koncem vedete tabulku, o titul přijdete jen v případě porážky s druhou Plzní. Cítíte se už jako mistr?

To rozhodně ne, protože náš poslední soupeř je ve skvělé formě. Říká, že k nám jede vyhrát. Podle toho se musíme zařídit a hlavně setřást nervozitu. Stačí nám sice remíza, ale na tu nechceme hrát, protože to ani neumíme. (smích) Bereme jedině vítězství.

Pro nezávislého fotbalového fanouška jde o ideální vyvrcholení sezony. Jak berete jako hráč rozhodující souboj prvního s druhým?

Všichni fanoušci o něčem podobném asi snili. My jsme samozřejmě chtěli, abychom v posledním kole měli už titul v kapse, což se ale bohužel nepodařilo. Pokazili jsme si to sami remízou 0:0 se Slováckem, čehož využila Plzeň a nyní má šanci nás i přeskočit. Pořád ale věřím, že jsme natolik silní, že se jí to nepovede.

Klíčový duel hrajete doma. Půjde o výhodu, nebo vás může svázat nervozita?

Doufám, že to pro nás bude obrovská výhoda. Sháněl jsem známým lístky, ale už jich moc nebylo, takže čekám vyprodaný stadion. Diváci nás poženou k titulu.

Dokážete si v nejčernějších nočních můrách představit, že byste na poslední chvíli přišli o pohár?

Snažím se si to nepřipouštět, i když stát se může cokoli. Trenér nám už říkal, že je na nás hrdý za to, co předvádíme. Teď musíme ještě přidat třešničku na dortu v podobě sobotního vítězství.

Šlo by o váš dosavadní největší fotbalový úspěch?

Samozřejmě. Nikdy jsem snad ani nehrál v první polovině tabulky, v Brně to byl většinou spodek.

Sestupující Zbrojovku jste v létě opustil a odešel na sever Čech. Proč?

Sezonu jsem kvůli zranění nehrál fotbal, smlouvu jsem měl ještě aspoň na rok. Trenér Wagner mi tehdy sice říkal, že se mnou počítá a bude na mě sázet, ale na druhou stranu chtělo vedení klubu za každou cenu udržet Doška, navíc přišel Švancara a byli tam ještě další mladí útočníci. Moc jsem nevěřil, že bych nastupoval, navíc jsem byl po dlouhém zranění… Liberec využil šanci a odkoupil mě i s Rambem (Michael Rabušic pozn. red.) za výhodných podmínek. Myslím, že se mu to zatím vyplácí.

Těší vás „šťastná ruka", která vás zavedla právě do týmu budoucího hlavního aspiranta na titul?

Jsem za to obrovsky rád. V Liberci mě už dlouho chtěli a naštěstí vše vyšlo tak, že hned po přestupu hrajeme o nejvyšší příčku.

Plánujete, že na severu Čech zůstanete?

Podepisoval jsem smlouvu na tři nebo čtyři roky, ani přesně nevím. Jsem tady spokojený. Nikam jinam mě to netáhne.

Ve Zbrojovce jste odstartoval fotbalovou kariéru. Sledujete, jak se jí daří ve druhé lize?

Jistě. Klukům hrozně fandím, jsem s nimi stále ve spojení. Držím jim palce, snad se zvládnou úspěšně poprat o postup. Teď je jen škoda remízy se Zlínem. Navíc v Brně mám rodinu, vyrůstal jsem tam, takže mě to tam táhne. Plánuji, že vyrazím na poslední domácí utkání.

Bylo by pro vás pikantní nastoupit v příští sezoně proti Zbrojovce v první lize?

Bral bych to jako výjimečný zápas, obzvlášť kdyby se hrálo v Brně, kam může přijít hodně známých a rodina. Moc bych se na to těšil.