Výsledky národního týmu na soustředění ve španělské Marbelle ovšem dvacetiletému zadákovi radost neudělaly. V přátelských utkáních nejprve prohrál 1:2 se stejně starými Dány, poté podlehl 0:4 švédské reprezentaci do jedenadvaceti let. „Proti Dánsku jsme podcenili začátek, pak už jsme složitě doháněli. O rok starší Švédové nám ukázali, že se ještě máme co učit, protože nám skoro nepůjčili balon,“ připustil Šural.

Švédové pojali utkání jako přípravu na mistrovství Evropy do jedenadvaceti let, kde obhajují zlaté medaile. „Severské země jdou nahoru. Říkali jsme si už u videa, že všechny švédské mládežnické výběry hrají stejně, kompaktně, drží míč. A poslední dobou mají i individuality,“ naznačoval sílu soupeře mladý bek.

PŘESUN SE OSVĚDČUJE

Šural hrával celý život stopera, až v juniorském družstvu Zbrojovky a reprezentačních výběrech do osmnácti a devatenácti let se začal objevovat i na kraji obranné řady. A zdá se, že místo mu bude patřit i nadále. „Když přišel do Zbrojovky trenér Habanec, začínal jsem také na stoperu, ale pak mě posunul na kraj a říkal, že se mu to líbilo. Od té doby tam hraju. Dřív se mi pozice třeba tolik nezamlouvala, ale už jsem si zvykl a snad je to v pořádku,“ popsal svůj přesun.

Pravidelné vytížení v Brně mu pomáhá, za Zbrojovku letos naskočil v první lize do osmnácti zápasů, jen do dvou jako střídající hráč. „Ve dvacítce už jsou jen kluci, kteří hrají pravidelně první nebo druhou ligu. Jinak to nejde, jedná se o širší kádr jedenadvacítky,“ sdělil Šural, který byl už nyní náhradník v o rok starší kategorii.

Při úterním návratu do Brna už si užíval podobné teploty jako ve Španělsku. „Většinu dní bylo hezky, okolo dvaceti stupňů, jeden den pršelo. Především bylo krásné tréninkové centrum, na fantastické trávě byla radost trénovat,“ usmíval se.