Celý den také bavil svými pověstnými vtípky a hláškami publikum v hale na Podvinném mlýně, turnaj ale bral i jako přípravu na jarní sezonu. "Užil jsem si to. Opravdu to beru i jako přípravu, musel bych místo toho jít běhat do lesa. Rád využiji zábavu s něčím užitečným. Je to premiéra na tomhle turnaji, ale asi bude pravidelnou součástí přípravy," řekl Švancara.

"Musím si ale fakt dávat pozor, abych se nezranil. To by mě v klubu asi nepochválili. Trenér o tom ví, že to absolvuji, jako jsem předtím absolvoval hokejové zápasy. Musím se pořádně procvičit, protáhnout, i když člověk se může zranit i u venčení psa," konstatoval s úsměvem sobě vlastním Švancara.

Jako tradičně byl hlavním bavičem dne. Například musel diváky roztleskat, aby ocenili jeden z jeho devíti gólů. "Nebyl hezký, lidi těmhle gólům neradi tleskají. Tleskali asi tři, tak jsem jich musel roztleskat víc," smál se.

V dalším zápase před svým penaltovým pokusem roztleskával halu po vzoru atletů před jejich pokusem a navrch si vytáhnul trenýrky, co nejvýš to šlo. V zápase proti Spartě také pobavil hláškou na adresu kouče ligového letenského týmu Vítězslava Lavičky, který sledoval zápasy internacionálů z hlediště Areny Sparta.

"Byl tam nějaký neodpískaný roh nebo faul. Já to komentoval slovy: jo, tam sedí Víťa Lavička, Spartě se to nepíská. Ale byla to spíš recese. Předtím jsme se zdravili," líčil známý ligový šprýmař.

I proto, že se chce podobnými akcemi jako vánoční turnaj hlavně bavit, nepřijal zatím nabídku zahrát si v tradičním silvestrovském derby v dresu Slavie proti Spartě. "S díky jsem ji odmítl. Bere se to hrozně prestižně, není to zábavnou formou a já chci hrát fotbal pro lidi, aby se i trošku bavili. Chápu, že kdybych dostal nabídku od Slavie, že musím hrát naplno, abychom vyhráli. Že musíme porazit Spartu. Derby je pro mě aktuální až po kariéře," řekl Švancara, který ve Slavii působil v letech 2000 až 2002.

Na vánočním turnaji "neslezl" ze hřiště a stal se nejlepším střelcem. Ani to ale Brnu k postupu do semifinále nepomohlo. "Vždy, když absolvuji podobné turnaje, tak nestřídám, nenahrávám, nevracím se, mám devítku a jsem kapitán. Tady jsem nejmladší, tak kapitán nejsem, ale ty první čtyři věci platí," smál se Švancara. "Bylo by trapné, kdyby místo mě šel Karel Jarůšek, který už má šedesátku za sebou. Ten je tady jako trenér nebo vedoucí družstva," doplnil.

Teď už vyhlíží, až na startu ledna začne ve svém klubu přípravu na jaro. "I když je to makačka, těším se. Mám rád, jak spolu budeme s kluky celý den dvakrát třikrát denně trénovat. To se budou shazovat kila dobře," usmál se Švancara.