S fotbalem začínal v Adamově, kde od šestnácti let kopal krajský přebor za muže. Po vojně v Dukle Brno si ho vyhlédla Zbrojovka. „Přišel za mnou tehdy pan Harašta, jestli to nechci zkusit v béčku," vzpomíná. Jenže v rezervním týmu vydržel jen tři zápasy a rychle se stěhoval do kádru áčka. Trenér Havránek z něj udělal pravého beka, přestože v Adamově hrál v útoku a na vojně stopera. Jeho univerzálnost byla později vyhlášená.

Ve Zbrojovce odehrál jedenáct let. Nejhezčí vzpomínky má samozřejmě na mistrovskou sezonu. „V mančaftu byla úžasná pohoda, na tréninky jsme chodili rádi. Navíc jsme měli skvělé fanoušky. Byli jsme doma i venku. Často s námi jelo třeba i deset tisíc lidí, zatímco domácích diváků přišlo třeba dva tisíce. To byla nádhera," povídá Svoboda.

Úspěchy brněnského mužstva mu pomohly nakouknout i do reprezentace. O největší zážitek ho však připravilo zranění. „Před mistrovstvím Evropy v Bělehradu jsem byl v kádru nároďáku, zahrál jsem si i kvalifikaci proti Portugalsku. Jenže pak jsem si v lize urval meniskus a bylo po všem. Myslím, že jinak jsem do Bělehradu jel," mrzí ho.

O jedno cenné zlato smolně přišel, ale na druhém se už výraznou měrou podílel. Bylo to o čtyři roky později na olympiádě v Moskvě. Na turnaji nastoupil v základní sestavě jen ve skupině proti Nigérii, ve finále s NDR však dokonale zvládl roli střídajícího žolíka. Sedmnáct minut před koncem vystřídal zraněného Vízka a po čtyřech minutách zápas jediným gólem rozhodl. Jeho hlavičku ještě gólman Rudwaleit vyrazil, ale proti dorážce už neměl šanci. „Od té doby jsem měl přezdívku zlatá noha. Kdybych proměnil už tu hlavičku, mohl jsem být zlatá hlava," směje se.

Na jaře 1984 zamířil z Brna do Zlína, po dvou letech pak odešel do Rakouska, kde hrál osm let v nižších soutěžích. Když se vrátil domů, pracoval v brněnském prvoligovém týmu dva roky jako kustod, později ještě trénoval přípravku 1. FC Brno, když mezi svěřenci byl jeho mladší syn Martin.

Jeho velkou vášní jsou silniční motocykly. „Vyrůstal jsem na Velké ceně od tří let, protože můj otec byl traťový komisař. A pořád tam chodím. Znal jsem spoustu závodníků a projel jsem hodně strojů. Ani teď nemám problém sednout si na jakoukoliv silnou motorku," dodává muž, po němž v Adamově pojmenovali Fotbalový stadion Jindřicha Svobody.

Jindřich Svoboda

Narozen: 14. září 1952 v Brně

Hráčská kariéra: Spartak Adamov, Dukla Brno, Zbrojovka Brno, TJ Gottwaldov, SV Gmünd, SV Allensteig, USV Gastern, Sokol Prace, Zeman Brno

1. liga: 216 zápasů, 16 gólů (vše Brno + II. liga: 6/0)

Reprezentace: 2 zápasy (1975 až 1977). ČSSR B: 1 zápas. Olympionici: 8 zápasů, 1 gól, účastník OH 1980 (1. místo). U-23: 6 zápasů

Hráčský post: univerzál

Přezdívka: Džindža, Řepa

ANTONÍN ZABLOUDIL

KAŽDÝ DEN V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST NAJDETE JEDEN PŘÍBĚH FOTBALISTY ZBROJOVKY BRNO. NA WEBU SE TEXTY BUDOU OBJEVOVAT S TÝDENNÍM ZPOŽDĚNÍM. PROTO NEVÁHEJTE A ČTĚTE PŘÍBĚHY NA NOVINOVÝCH STRANÁCH S PŘEDSTIHEM:

Pátek 26. dubna -Šterc František
Sobota 27. dubna -Švancara Petr