Fotbalisty Zbrojovky převzal po devíti kolech na poslední příčce, tam skončí i po posledním duelu nejvyšší soutěže. „Škoda že jsme zápas s Jihlavou nezvládli, konstelace byla taková, že jsme mohli poslední utkání o něco hrát,“ narážel jedenapadesátiletý kouč na remízu Karviné s Ostravou.

V čem vidíte hlavní příčiny sestupu Zbrojovky?
První věc je deficit v tabulce po podzimu, přišli jsme před desátým kolem a měli jsme čtyři body. Dotáhli jsme se po šestnácti zápasech na patnáct bodů. Je to málo, ale předběhli jsme soupeře. Problémy jsme měli v ofenzivě. Buď se na ní podílí celé mužstvo, že dává góly každý, nebo jeden hráč, který tým táhne. My jsme neměli ani jedno. Na podzim jsme zápasy zvládli, protože Michal Škoda měl formu a rozhodl utkání pěti góly, ale na jaře se zranil a je znovu mimo hru. Nedostal se tak do formy.



Takže chyběl střelec…
Zápasy nemůžou vyhrávat obránci, ale ofenzivní hráči. Ti potřebují umění a musí mít chuť. Tady jsem celý poločas na ně křičel, aby šli do šestnáctky. Na jaře jsme nedali ani jeden gól ze standardky. Nejsme z nich ani nebezpeční, z deseti rohů ani nezakončíme. Zodpovědnosti se nezříkám. Měli jsme asi víc tlačit, spravit to, abychom mužstvo dokázali přebudovat, trefit se jinak do hráčů.

Chabá koncovka rozhodla utkání s mužstvy, která jste potřebovali porazit?
Zápasy se sobě rovnými týmy v tabulce jsme nezvládli. Prohráli jsme s Mladou Boleslaví, remizovali jsme s Karvinou, kdy jsme byli jasně lepší, pak přišlo klíčové utkání na Slovácku, kdy jsme zahodili šance a rozhodčí nám neodpískal penaltu. Prohráli jsme taky na Dukle.



Zimní příprava týmu vyšla, přivedl jste čtyři nové hráče. Proč to na jaře neklapalo?
Když přijdete do mužstva, víte, kde jsou problémy, ale záleží na finančních možnostech. Když máte v Brně hráče pod smlouvou, nelze jen tak přivést další. Příprava se vydařila, ale hraje se bez psychického tlaku. I v obrovské únavě jsme chtěli hrát na vítězství, aby se mužstvo učilo vyhrávat. Jenže nenaučili jsme se to přenést do ligy, kde o něco jde. Nedokázali jsme utkání vyhrávat ani dovést do remízového konce.

Jako největší letní posila přišel do týmu Tomáš Pilík. Proč pod vámi tento tvořivý hráč nastoupil na jaře jen dvakrát v základní sestavě?
Nezapadl do koncepce. Víte, trénovat není těžké, ale poskládat správně mužstvo není jednoduché. Pilík má vynikající přístup, jenže fotbal je dynamická hra a nám chyběla rychlost. Jak lokomoční při pohybu hráčů, tak při řešení situací. Jsme pomalí při práci s balonem, hráči jako Polák, Pilík, Kratochvíl, Krejčí, Růsek, Zikl jsou pomalí. Potřebují šest, deset doteků s míčem, a pak hrajete do plných. Buď máte bojovné mužstvo, nebo kombinačně silné, něco z toho.



Jaké má Brno?
Ve všem podprůměrné. Snažíme se hrát kombinačně, ale nejsme ani zvlášť bojovní, ani rychlí. Když potřebujete dát balon nahoru, Růsek ho musí uhrát, nemůže jich devět z deseti ztratit. Nic proti němu, je mladý. Nepodařilo se nám skloubit, co chceme.

Příchody hráčů jste řešil buď vy, nebo majitel. Scházel klubu sportovní ředitel?
V tom vidím problém. Mužstvo potřebuje komunikovat s trenérem, ten nemůže být dobrý, nebo zlý. Hráče musíte peskovat, ale jako trenér se snažíte vyhýbat konfliktům, od toho je potřeba sportovní ředitel. Předseda představenstva chce s hráči komunikovat, ale stále to je šéf. Sportovní ředitel řeší věci okolo hráčů, jedná s manažery.