Protřelý prvoligový lišák s dobrou čtyřstovkou odkoučovaných utkání v nejvyšší fotbalové soutěži. Bývalý brněnský trenér Petr Uličný se po roce vrátil do fotbalového kolotoče. Poprvé v kariéře ale povede třetiligový klub. Do konce sezony se upsal ambicióznímu HFK Olomouc, kde nahradil odvolaného Miroslava Kouřila. Novou etapu Uličný začal tam, kde se vloni loučil. V 15. kole MSFL Hanáci zavítali na stadion v Srbské ulici, aby změřili síly s brněnskou juniorkou. „Před pár dny mě ani nenapadlo, že by se tohle mohlo stát,“ zářil výborně naladěný devětapadesátiletý kouč.
U holického celku nejste ještě ani týden. Jak moc jste tým stihl poznat?
Málo, málo. Měl jsem je jenom ve dvou trénincích. Dělal jsem si nějaké přípravy, takže někoho znám víc. Pár zápasů Holice jsem taky viděl. Ale některé musím teprve pořádně poznat, abych mohl poskládat silnou sestavu.
V prvním duelu jste narazil na rezervu Brna a uhrál remízu 1:1…
Brno bylo silný soupeř. Viděl jsem ve středu v televizi, když jste chválili brazilského útočníka. V Ostravě rozhodnul a poslali ho i na nás. Dělal nám velké problémy. Na začátku jsme byli lepší my. Po gólu na 1:1 jsme ale znervózněli. Byl to první zápas a hráče musím pochválit, že to odpracovali. Tady ten bod je z hlediska stíhací jízdy málo, ale hodnotím ho jako pozitivní výsledek, protože se hrálo venku.
Brněnskou juniorku určitě dobře znáte…
Byli tam dva Brazilci. Jinak jsem kluky znal, protože trénovali ještě pode mnou za béčko. I z dorostu jsem je znal.
V Brně jste strávil podstatnou část trenérské kariéry. S jakými pocity jste se vracel?
Je to ve třetí lize. Před pár dny mě ani nenapadlo, že by se tohle mohlo stát. Do Brna se vždycky rád vracím, protože Brno je moje zlatá loď. Zažil jsem tady čtyři roky před patnácti lety, potom to poslední angažmá. Vedle Olomouce do Brna patří moje nejlepší léta. Brňáci se ke mně vždycky chovali po dobu mých smluv výborně. Klobouk dolů. Musím vyzdvihnout hlavně Karla Jarůška, protože on byl takový patron fotbalu. I když jsem byl později odvolán, tak si myslím, že jsme s asistenty udělali v Brně kus práce. První rok určitě, protože jsme skončili čtvrtí s pětapadesáti body.
Po odchodu z Brna jste byl bez angažmá. Odmítnul jste ale nabídku střížkovských Bohemians. Jiná nabídka nebyla?
Ne. I když jsem něco čekal, protože brněnské angažmá bylo docela úspěšné. Asi na mě zapomněli. (směje se) Mám už šedesát roků, trenérů je hodně a já jsem nemohl dlouho čekat. Pan Dostál z Olomouce mě už před deseti lety chtěl. Nemohl jsem odmítnout, protože tato práce mě baví. Dokážu se rozpumpovat i ve třetí lize. Koučování je pořád stejné.
Nepomýšlíte alespoň v koutku duše na prvoligový návrat?
To nemůžu říct. Nevím. Ani nevím, jestli se berou trenéři ze třetí ligy do první. Ale tady je motivace postoupit, takže budeme chtít udělat co nejlepší výsledky. Čeká nás další zápas v Bystrci, takže daleko do budoucnosti nehledím. V únoru mám šedesát a nemám si co dokazovat. Když mě někdo bude chtít, musí se to zvážit. Když ne, tak se nic neděje. Život jde dál.
