V zimě se inspiroval i u sledování zahraničních utkání. „Ale aby člověk všechno stihl, musel by mít spánkový deficit," usmívá se zkušený kouč před sobotním úvodním jarním duelem v Bosonohách.

Co se ve vás odehrává před startem soutěže?

Do každé sezony jdu s nějakou vizí. Vím, čeho chci dosáhnout. Takže je to především očekávání.

Inspiroval jste se v zimě sledováním některé ze zahraničních soutěží?

Fotbalu je v dnešní době přehršel. Sledování zajímavého zápasu ze zahraničí už není svátek. Aby člověk všechno stihl, musel by mít spánkový deficit. Momentálně samozřejmě vévodí Bayern Mnichov, Barcelona, Real Madrid a přední mužstva z Premier League. Každé utkání je poučné.

Lze z nich něco převést i do jihomoravského krajského přeboru?

Možností je spousta, ale záleží především na tom, jakou typologii hráčů v týmu máte. Nemá smysl zavádět něco, na co nejsou hráči.

Na co u svých svěřenců nejvíc dbáte?

Nejdůležitější je etika. Dbám na vytvoření solidního důvěrného vztahu mezi hráčem a trenérem. Mít dobré prostředí je důležité. Pořád tvrdím, že největší energie je radost. Když bude hráč na tréninku otrávený, těžko podá dobrý výkon v zápase.

Vedl jste v kariéře i problémové fotbalisty?

Vysloveně problémové ne. Kdykoli se něco vyskytne, je potřeba to hned vyřešit. Nejdřív osobně, pokud to nepomůže, tak třeba i veřejně. Když se nic nezmění, rozejdeme se. Pravidla ale platí i pro trenéry, musejí jít osobním příkladem.

Co vás dovede ve fotbale nejvíc naštvat?

Mám rád demokracii, ale člověk si ji nesmí plést s pořádkem. Mám rád, když ho mají hráči v sobě, než když je člověk nějaký dráb. Dodržování pravidel je pro dobro věci.

Chválíte hráče?

Když se nějaká akce povede, je to pohlazení. Pamatuju si nějaké góly třeba tři roky dozadu. Když se pak s jeho autorem potkám, připomenu mu ho, zavzpomínáme. Vidím na hráčích, že jsou rádi. Je potřeba jim připomínat, že udělali něco výjimečného.

Uvedete příklad?

Vybavuju si utkání s Příbramí, když jsem byl ve Zbrojovce. Otočili jsme v nastavení góly Cupáka a Jiříkovského na 2:1. Jako Manchester United proti Bayernu ve finále Ligy mistrů. Mívám pocit, že ve fotbalu se hledají negativní věci. O tech pozitivních se má psát víc.

U jaké činnosti si od fotbalu nejvíc odpočnete?

Učím německý jazyk, takže si velmi rád promluvím s přáteli z Německa a Rakouska, které mám třeba už patnáct let. Těší mě, když od nich dostanu nějaké přání, pohled, nikoli SMS. Rád hraji na kytaru, čtu. Získal jsem vztah k zahradě a přírodě, mám radost, když se mi podaří něco vypěstovat. Technokratický svět nás válcuje. Mě příroda nabíjí energií. I hráčům prospívá, když jsou na čerstvém vzduchu a zlepšují si kondici. Souvisí s psychikou a třeba své pracovní problémy zvládají líp.

Zmínil jste četbu. Jaká kniha vás zaujala?

Například Poustevník v Himálaji od Paula Bruntona. Některé myšlenky předávám i hráčům. Skvělý vypravěčský talent má Jarmila Loukotková. Obdivuji lidi, kteří umí přenést myšlenky na papír.