Jak se vše sešlo, že jste byl na stáži zrovna v Maritímu?

Byla to spíš shoda náhod, sehnali jsme zrovna letenky na Madeiru a já jsem dřív poznal českého volejbalového trenéra Jana Vojíka, který tam trénoval a vykládal mi o ní. Tak jsem si řekl, že se tam chci jet podívat, navíc to souviselo i s Cristianem Ronaldem, který se na Madeiře narodil, má tam muzeum a syn mu fandí.

Z počátku to tedy bylo plánované spíš jako dovolená?

Chtěli jsme Madeiru vidět, projít si třeba právě i Ronaldovo muzeum. A do toho jsem si přečetl článek, že v Marítimu, které sídlí na Madeiře, chytá Matouš Trmal, který je z Tasovic a potkával jsem se i s jeho tátou. Tak jsem mu zavolal do Portugalska, jestli by bylo možné domluvit nějakou stáž v klubu a on mi řekl, že s tím není žádný problém, a vyjednal mi to.

Kam všude jste díky Trmalovi mohl nakouknout?

Matouš mi domluvil, že jsem byl na trénincích, viděl jsem třeba práci nového kouče v A týmu. Pak jsem byl i na tréninku béčka a juniorky, prošel jsem si jejich tréninkové centrum. Maty mě vzal i na zápas béčka, kdy hrálo zrovna místní derby, a druhý den jsme šli na utkání A týmu. Měl jsem štěstí, že jsem zrovna trefil na duel se Sportingem Lisabon.

Marítimo navíc velkého favorita zaskočilo a vyhrálo…

Asi jsem přinesl Marítimu štěstí, protože to byl teprve druhý zápas v sezoně, který vyhrálo. Navíc proti Sportingu, zdolalo ho 1:0. A teď doma opět zvítězilo 1:0, asi jsem ho nakopnul. (usmívá se)

Byl jste na stáži v Maritímu na začátku ledna, jak vypadala příprava na utkání v porovnání s českými týmy?

Velký rozdíl je, že v Portugalsku nejsou zimy. Celoročně je tam jakžtakž teplo, takže ani neznají zimní přípravu. Byl jsem překvapený z jejich tréninků, protože mi přišlo, že postrádaly jakýkoli náboj a intenzitu. Cvičení měli podobná, ale my do sebe dokážeme víc zajet, jsme víc soubojoví. Tam se zaměřovali hlavně na herní stránku.

V zápasech je to ale úplně o něčem jiném, že?

V zápase to byla jízda. Jen jsem zíral na úroveň utkání, hrálo se nahoru dolů. Přidaly se i oba tábory fanoušků, vytvořily fantastickou kulisu a Marítimo má navíc krásný stadion pro necelých jedenáct tisíc lidí.

Jaké další rozdíly jste oproti českému fotbalu zpozoroval?

Obrovský rozdíl je, že v Portugalsku jsou často mužstva poskládaná z cizinců. Tím, že portugalština je hodně podobná brazilské portugalštině, tak je tam tam nespočet Brazilců, kteří se jednoduše mohou adaptovat, na jedno místo jich tam čeká třicet. U nás se často snažíme o věcech mluvit a dávat další a další šance, což je i tím, že nemáme takový výběr hráčů. V Portugalsku je neskutečná konkurence, která u nás chybí.

Je tato konkurence, kterou jste v Marítimu viděl, hlavní důvod, proč je portugalský fotbal aktuálně odskočený od českého?

Je to určitě jeden z důvodů. Musíme se na to ale ještě dívat i tak, že Madeira má několik stovek tisíc obyvatel a jsou tam dva velké kluby – Marítimo, kterému se přezdívá námořníci a hraje první portugalskou ligu, a Nacional, kde byl vychovaný Ronaldo. Ten hraje druhou nejvyšší soutěž.

Zmínil jste Trmala, který v Marítimu dostal pár šancí v bráně, ale posledních pět utkání nebyl ani v sestavě. Bavili jste se, co se změnilo?

Je mi ho až hrozně líto. Je vynikající brankář a výborný kluk, ale přišel nový trenér, který si s sebou přivedl i své lidi a nového gólmana. S Matym ani vůbec nemluvil, v klubu ho odstavili, protože je tam jen na hostování z Guimaraese. Je ale kvalitní brankář, na dobrý klub si musí počkat.

Utkvěla vám v hlavě nějaká zajímavost, která vás až překvapila?

Hráči áčka, béčka, třiadvacítky i devatenáctky musí na své zápasy létat. My jezdíme jen autobusy, oni létají do Lisabonu nebo do Porta, odkud se přesouvají dál autobusem. Ale přitom nemají své vlastní letadlo, přepravují se normálními linkami. Zajímavé tak je, že tým ani necestuje spolu, spoje jsou tam totiž každou hodinu, takže jedním letí třeba sedm hráčů a zbytek až za hodinu. Říkali mi, že se i stalo to, že letěli z nějakého zápasu a jediný trenér dostal letenku na pozdější spoj.