K předposlednímu podzimnímu duelu ho velitelé povolali zpět do služby. O poločase však musel střídat. Teď se Jan Trousil chystá zpět. Natěšený, v plné síle a hlavně zdravý. Přes dlouhou pauzu nebude jen obyčejným vojínem. Spolubojovníci i štáb na něj spoléhají, že vytáhne brněnskou rotu ze 12. místa tabulky. „Nesmíme být podělaní a mít rozklepané nohy,“ burácí pevným hlasem třiatřicetiletý kapitán, který do svého zranění patřil k nejelitnějším stoperům nejvyšší české soutěže.
Jak je v Turecku?
Teď už docela dobře a slunečno, ale první tři dny propršely. Trénujeme dvakrát denně ve velké intenzitě a večer máme ještě posilovnu. Je to docela náročné. Jsme daleko od moře, takže opalování nepřipadá v úvahu, jsme stále na hotelu.
Máte za sebou tři utkání se soupeři z východní Evropy. Trenér říkal, že zápasy s nimi budou bolet…
Jsou hodně o kopání, agresivní, neustále někdo ležel, objevovaly se ostřejší zákroky. Všechny mančafty hrály na jeden dotek, hráči jsou zvyklí být víc na balonu. Ale to je pro nás jenom dobře. V lize máme jen šest bodů od sestupu, nemůžeme hrát jako baletky. Potřebujeme se zachránit a k tomu nám soupeři v Turecku vyhovují, přizpůsobujeme se tvrdosti. Fotbal na krásu se nám nemusí vyplatit, chceme co nejdříve udělat dvanáct bodů a vymanit se ze dna tabulky.
Proč sešlo z duelu s reprezentací KLDR?
To vážně nevím, ale popravdě jsem ani nevěřil, že bychom si proti nim zahráli. Na soustředěních se běžně stává, že se protivníci mění ze dne na den, vždyť také místo Galati jsme nastoupili proti bosenské Banja Luce. Korea by byla dobrá zkušenost, ale nám může být jedno, s kým hrajeme. Nepřikládám změně soupeře velkou váhu, seznamujeme se s novými styly, a všechna utkání zatím splnila účel.
Dostáváte na soustředění hodně do těla?
Pro mě je to velká dřina, po deseti měsících klidu jsem už skoro čtyřicet dní bez odpočinku, takže jsem dost unavený. Zbývá dvacet dní do startu jarní sezony a únava odpovídá tomu, v jaké fázi se nacházíme. Zatím se s tím peru a hlavně jsem rád, že všechno odtrénuji bez úlev. Samozřejmě víc regeneruji.
Zraněná noha se neozývá?
Už se nedá mluvit o zranění, chodidlo mě vůbec nelimituje. Kupodivu se mi vyhýbají i svalové problémy, které po tak dlouhé pauze bývají běžné. Vše zvládám dobře, herně se cítím lépe, jdu pořád nahoru. Absolvuji už celá utkání, což mi pomáhá fyzicky a pomalu chytám zápasový rytmus.
Původně jste měl přípravné duely na umělé trávě v Brněnských Ivanovicích vynechat. Proč jste nakonec hrál?
Ze začátku jsem čtrnáct dní jenom běhal objemy. Nic mě nebolelo a tak jsem zkusil tréninky na umělce. Noha mě nelimitovala, proto jsem šel i do zápasů. Trenér se mě vždy o poločase ptal na můj stav, ale necítil jsem sebemenší problém a jsem rád, že jsem pár utkání odehrál. Pomohlo mi to a snad forma poroste dál.
Jaké jste měl pocity ze série přípravných utkání?
Zápasy na umělce jsou úplně jiné, hraje se rychlejší kombinační fotbal. Stále se ještě v Turecku rozkoukáváme, protože tráva je sušší než umělka a přenášíme si jiné pohyby. Míč se zastavuje, přihrávky musejí být prudší.
Co říkáte na nové hráče?
Někteří kluci se jeví hodně dobře, například záložník Lukáš Křeček nebo levý bek Martin Husár. I ostatní se chytnou, zlepšují se, útočník Andrej Hodek už dal v Turecku gól. Myslím si, že budou přínosem. Zapadli i lidsky do kabiny, jsou v pohodě.
Trenér vyhlašoval, že mužstvo potřebuje zkvalitnit. Povedlo se to, zvlášť když do Anderlechtu odešel Lukáš Mareček?
Na to je těžké odpovědět. Budu opatrný a počkám si na hodnocení po deseti utkáních v lize. Sice nejde o známé hráče, o to víc mohou na hřišti překvapit.
Sázka na velká jména se Brnu v předchozích sezonách nevyplatila, že?
S příchodem Karla Večeři (sportovní ředitel klubu – pozn. red.) se v Brně zlepšil skauting. V klubu vědí, proč tyto hráče brali, co dokáží a co v nich je. Po angažování Heinze, Pospěcha nebo Brazilců všichni říkali, jak budeme perfektní. A nikdo z nich už v týmu není. Věřím tomu, že kluci jako Křeček a Husár si během půl roku jména udělají a pomůžou nám. (důrazně) Ostatní budou čekat na šanci a pokud ji dostanou, pokusí se vyštípat někoho ze základní sestavy. Potřebujeme na lavičce mít patnáct šestnáct kvalitních fotbalistů.
Co 1. FC Brno předvede v jarní sezoně?
Nesmíme hledět na to, zda bude hrát Petr či Pavel, nejdůležitější je, že jméno nikoho z nás nesmí být spojené se sestupem Brna. Hrajeme své jaro, potřebujeme do něj vstoupit co nejlépe a rychle se vymanit z ohrožení sestupu. Nesmíme být podělaní a mít rozklepané nohy. Od toho máme v týmu dost zkušených hráčů.
Připouštíte si hrozbu sestupu?
Sice je blízko, ale sestup neexistuje. Podzim jsme měli špatný, proto už si nemůžeme hrát na fotbalisty a dělat chyby. Pád druhého největšího města v republice nesmíme připustit. To je nemyslitelné takhle si zahrávat s osudem. Musíme rychle vyplout ze sestupových vod a vrátit se na čtvrté páté místo, kde jsme byli před dvěma lety. Dvanáctá příčka není pro Brno důstojná, takový fotbal nebaví nás ani lidi. Příští sezonu ukážeme, že patříme jinam.
Uvažujete, s kým se na jaře postavíte do stoperské dvojice?
Nepřemýšlím nad tím, jsme v týmu čtyři stopeři s Pepou Dvorníkem, Martinem Jílkem a Jurajem Križkem. Je úplně jedno, kdo nastoupí, hlavně musíme Brno vytáhnout nahoru. Samozřejmě, že chci hrát a doufám, že vydrží zdraví, ale to samé chtějí i ostatní. Udělám všechno pro to, abych se na Liberec nachystal a objevil se v sestavě. Kdo případně nastoupí vedle mě, je mi úplně jedno. S nikým z kluků nemám problém.
Vrátíte se opět jako jeden z nej uznávanějších stoperů ligy?
Nevím, jaká bude má výkonnost. Chci se na návrat připravit co nejlépe fyzicky i herně. Nejsem žádný spasitel, chci být prospěšný mužstvu, opět se vyznačovat agresivitou, předskakováním. Doufám, že budu platný a dokážu řídit obranu, to ve mě snad zůstalo. Dva měsíce pracuji na tom, aby se vrátil ten starý Trousil.
V létě jste byl v Turecku na dovolené i s berlemi. Ty vám tam teď asi nechybějí…
Jsem rád, že nemusím chodit na jídlo s berlemi v ruce. Ale jinak pouze vím, jak vypadá letiště. Jeli jsme do Turecka trénovat, ne se opalovat, i když už bych byl nejraději v Čechách. 27. únor se blíží a na ten týden před ligou se neskutečně těším. Nehrajeme fotbal kvůli přátelským utkáním. Už se nemůžu ligy dočkat a jsem si jistý, že budeme všichni stoprocentně připravení.
Na soustředěních jste většinou trávili volné chvíle u karet, jenže vaše skupinka se rozpadla. Jak relaxujete v Turecku?
Karty nemastíme, protože už v týmu nejsou Zbyňa Pospěch se Švejnym (Martin Švejnoha). Máme s Polonem (Tomáš Polách) na pokoji malou televizi, takže koukáme na filmy. Občas přijde Došan (Tomáš Došek), se kterým pokecáme. Ale máme toho dost, takže většinu volna prospíme. Místo blbnutí na hotelu si raději natáhnu nohy. Po večeři chodíme ještě na masáž a o půl jedenácté už ležíme v posteli. Přece jenom roky přibývají, pryč jsou časy, kdy jsem regeneraci klidně vynechával.