A právě Svoboda, který sbírá zkušenosti v jedné z nejlepších akademií světa v Salcburku, má být jeden z hráčů, kteří to pomohou změnit.

Rok 2019 jste začal docela úspěšně dvěma góly ve dvou zápasech za národní tým do 17 let. Jaký pocit jste měl z přípravných zápasů na kvalifikaci o mistrovství Evropy?

Pocit z toho mám suprový. Přidal jsem se ke klukům později až ve Španělsku, přiletěl jsem z Brazílie, kde jsme byli se Salcburkem. Red Bull má sítě po celém světě, takže jsme se dostali na akademii v Brazílii. Z tepla jsem tak zamířil zase do tepla. Oba zápasy s reprezentací nám vyšly dobře a jsem rád, že jsme se dobře naladili na kvalifikaci.

První duel jste zvládli, porazili jste Izrael 1:0. Jak vidíte šance sedmnáctky v kvalifikaci?

Sešel se nám skvělý kolektiv a máme silný ročník s velkými talenty. Všichni do toho dáme všechno. Poslední dobou se na šampionát nedařilo dostat, ale máme mužstvo, kterému se to může povést. Věřím, že máme na to dostat se i mezi pět nejlepších týmů šampionátu a postoupit na mistrovství světa, když se vše sejde, jak má. Nejprve ale musíme postoupit z kvalifikace.

V sobotu hrajete se Severním Irskem a v úterý s Nizozemskem.

Postoupí vítězové skupin a pak sedm z osmi týmů na druhých místech. S Nizozemci jsme zatím hráli dvakrát 1:7 a 0:7, takže s nimi to bude zajímavé. Ale věřím, že se na ně teď připravíme mnohem lépe, budeme jim konkurovat a podíváme se do Irska.

Koho berete za oporu týmu?

Jednoznačně Adama Hložka, který je můj kamarád už od čtyř let. Vyrůstali jsme spolu v Brně, vždy jsme si spolu rozuměli na hřišti i mimo. Zůstáváme každý den v kontaktu. Teď už září za áčko Sparty, což je v šestnácti letech super. Mám k němu velký respekt. V týmu hraje i spoustu dalších dobrých fotbalistů, mužstvo má sílu

A co trenér Václav Kotal?

Vyhovuje nám všem, co pod ním hrajeme. Dá hodně na taktiku, se kterou slavil úspěchy už v Brně.

Staví vás pod hrot?

Ve Španělsku jsem první zápas hrál podhrot, druhý pak na hrotu. Jsem zvyklý hrát především útočníka. Na podhrotu se víc zapojuji do obrany a dostávám se víc k míčům, ale spíš mi sedí, když si pro míče nabíhám do prostoru a jsem zakončovatel. Radši mám míče do běhu.

Už přes půlroku jste v Salcburku, kam jste předtím dojížděl na stáže. Jak jste tehdy vnímal, když jste bojoval o angažmá v jedné z nejlepších akademií světa?

Pokaždé jsem tam jel s obrovskou motivací překonat hráče, kteří tam už tehdy byli. A myslím, že se to povedlo. Vždy jsem tam jel na týden nebo na turnaj a dával jsem do toho všechno, abych se tam dostal.

Čím je akademie Salcburku tak výjimečná?

Nejvíc zázemím a prostředky, které tam mají na trénování. Vše tam nově vybudovali. Filozofie klubu je speciální a nehraje tak asi nikdo. Není to ani tak o financích, které dostávají od Red Bullu, ale spíš o penězích, které si vydělají prodejem hráčů. Investují do mládeže a z toho jim pak jdou příjmy.

Salcburk přivádí hráče z celého světa, jak tam komunikujete?

Máme v týmu čtrnáct národností. Někteří kluci neumí německy vůbec, s těmi se komunikuje hlavně anglicky. Ale důraz je tam na němčinu. Už jsem se v ní zlepšil, ale ještě to není tak, jak si představuji.

Pomáhá hodně, že jste tam dva Češi s Adamem Stejskalem?

Je to výhoda. Když něčemu nerozumím, mohu se ho zeptat. Ale spolu moc netrávíme čas, protože jako brankář má jiný program.

Co vás v akademii zaujalo?

Máme tam trenažér, na kterém se rozsvěcují světla a podle toho se musím trefovat do branek. Poprvé to bylo těžké, ale jak už s tím trénuji delší dobu, pomáhá mi i na hřišti v orientaci. Pak nám dvakrát týdně berou krev. Píchá se buď do prstu nebo do ucha. Líbí se mi také, jak pracují se stravou. Máme přednášky a v jídelně je obraz, jak má být jídlo sestavené pro správnou regeneraci nebo před zápasem.

Školu prý máte na dálku. Jak to funguje?

Máme od školy zadané učivo. Na akademii tak jdeme do učebny a učíme se sami. To je občas dost náročné. Řešili jsme to s Adamem ve spolupráci s naší agenturou Sport Invest, která nám pomohla najít vhodnou školu. Domluvili jsme se s pražským gymnáziem Duhovka. Zatím vše šlape v pohodě, ale je náročné se mezi tréninky učit a připravovat na zkoušky, které jsou dvakrát nebo třikrát do půl roku v Praze. Zatím to ale zvládám.

V akademii máte vše potřebné, jak často komplex opouštíte?

Podle nálady. Někdy jsem po tréninku tak unavený, že si hned lehnu. Ale někdy potřebujeme ve městě něco zařídit, třeba zajít do banky. Jen řekneme, že jdeme pryč a pustí nás v pohodě. Máme k dispozici kola a za dvacet minut jsme ve městě.

V reprezentaci se vám daří, jak je to v klubu, kde vás fanoušci moc sledovat nemohou?

V klubu je to trochu jinak, protože první půlrok jsem moc šancí nedostal, ale i tak jsem dal pět nebo šest gólů. Teď mám pod novým trenérem dostat víc příležitostí.

Dá se říct, že když přijedete se Salcburkem někam hrát, je to jako když v České republice někdo hraje proti Spartě?

Jméno má Salcburk obrovské. Každý si řekne, že se na nás musí vytáhnout a hrát co nejlépe. Takže se každý proti nám hodně snaží a to je nejlepší škola. Jsem rád, že jsme se společně s agenturou rozhodli tuto výzvu využít. Hodně jsme diskutovali, vážili všechny možné varianty. A neměnil bych.

Hraješ ve své kategorii, nebo vás postaršují?

Tam není devatenáctka, ale osmnáctka, takže teď jako 2002 hraju s ročníkem 2001. V lize tam mohou hrát i tři kluci ročníku 2000. Na nás z ročníku 2002 zbývají tak dvě místa v sestavě, takže když se mezi ně dostanu, je to úspěch. Hraju tak v podstatě proti o dva roky starším klukům.

Jak vidíte nejbližší budoucnost?

Doufám, že teď na jaře se budu dostávat na hřiště co nejvíc a budu dávat góly. Příští sezonu se chci dostat do Lieferingu, což je rezervní tým Salcburku. Budu se snažit z toho dostat co nejvíce a pak se za dva a půl roku uvidí.

Máte vysněný tým, kam se chcete dostat?

Mám. Arsenal. Začal se mi líbit už v době Thierryho Henryho, Cesca Fábregase. Pak tam hrával Tomáš Rosický.

Takže Thierry Henry je vzor?

Ano. A líbí se mi také Olivier Giroud, který hrával za Arsenal. Hodně lidí mi říká, že je to blbost, ale mě se na něm líbí, jak pracuje pro tým. Na mistrovství světa sice nedával góly, přesto podle mě byl jeden z nejplatnějších hráčů Francie, která získala titul. Vyhrával souboje, nahrával, byl užitečný i bez gólů.

Když porovnáte tréninky v Brně, odkud pocházíte, a pak v Salcburku, je to velký rozdíl?

Vytížení bylo jiné. Zátěž je podobná, ale v Salcburku se hraje v úplně jiné intenzitě a naběhá se víc ve sprintu. Jejich filozofie je napadat ve sprintu všemi hráči. To je náročné.

Sledujete Brno?

Sleduji, ale teď Zbrojovka spadla do druhé ligy. Není to tak, jak má na druhé největší město v republice. Z mých kamarádů tam už dostávají šanci Ondra Pachlopník nebo Dan Jambor. Je dobré vidět, že trenér Pavel Šustr dává šanci mladým.

PAVEL PILLÁR