Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na pokyn trenérů přiběhl k lavičce, vysvlékl se a čekal. V pětaosmdesáté minutě se dočkal. Zamířil na hřiště za jiného forvarda Josefa Šurala. „Jsem rád, ale po výhře bych se cítil o sto procent lépe. Bod je pro nás jednoznačným zklamáním,“ vykládal Šamánek po bezbrankové remíze.

Nominaci k prvoligovému utkání si vysloužil už v dubnu 2006, když v Jihlavě hrála Sparta. Na lavičce Vysočiny se objevil třikrát, na brněnské poosmé. „Už jsem mohl naskočit mnohem dřív, čekal jsem na šanci dlouho a jsem moc rád, že přišla.“

Dvacetiletý útočník dostal paradoxně příležitost po čtrnáctidenní pauze zaviněné nataženým úponem. V neděli ovšem gólem zařídil juniorce bod s FrýdkemMístkem. „Ani jsem neměl hrát, byl jsem na tom fyzicky špatně. Nemyslím si, že si mě trenér vyhlédl výkonem za juniorku, spíš zápas s Bohemians vybízel k tomu, abychom dopředu posílili,“ přemítal rodák z Jemnice.

Kouč Miroslav Beránek avizoval, že v posledních dvou utkáních dá větší prostor hráčům, které doposud nevytěžoval. Větší porce se tak nejspíš dočká i Šamánek. „Začít se někde musí a doufám, že aspoň na chvíli ještě naskočím. Každá minuta je pro mě dobrá. Třeba vyhrajeme a možná dám i gól,“ zasnil se 173 centimetrů vysoký fotbalista.

Za premiéru v Gambrinus lize ho nemine obnos do pokladny, kterou spravuje kapitán Jan Trousil. „Do kasy mě něco čeká, ale za první start rád zaplatím. Zápisné už splácím každý měsíc. Nejde o miliony, ale je to lepší než ho dát najednou,“ usmál se světlovlasý borec.

Odchovanec jihlavského klubu zamířil v dorostu do pražské Sparty, potom se na Vysočinu vrátil. V létě mu skončila smlouva a Brno ho angažovalo. V zimě jej vytáhl kouč Beránek do přípravy áčka. „Nemrzí mě, že jsem ze Sparty odešel. Bylo tam hodně dobrých hráčů a necítil jsem perspektivu. Věděl jsem, že bude lepší návrat do menšího klubu. Teď jsem spokojený v Brně,“ prohlásil Šamánek.